Byty, kde žije více koček než lidí

A tak štěkám jako hrom, ať je koček milion. Tolik sice možná ne, ale přesto jsou na Českobudějovicku místa, kde mají v domácnostech velký počet těchto miláčků. Není to proto, že by tito lidé byli chovatelé koček, ale jsou to dobrodinci, kteří si k sobě berou opuštěná zvířata a starají se o ně tak dlouho, dokud se nepřihlásí nějaký zájemce, který jim dá nový domov.

Jak tohle může fungovat, jak to vypadá v domácích depozitech, co všechno je potřeba, aby mohl člověk takové depozitum provozovat? Recept na to mají v Občanském sdružení Kočky České Budějovice. Deník proto navštívil jeho předsedkyni Veroniku Tláškovou a její depozitum, aby mohl nahlédnout takzvaně pod pokličku.

„V Budějovicích žádný oficiální útulek pro kočky neexistuje. Už koncem roku 2008 tak vznikla skupina dobrovolnic, která se začala o tato opuštěná zvířata starat. V podstatě to vzniklo tak, že má kolegyně Martina Pohorská tehdy před lety měla jedno kotě, pro které nebylo místo, a tak jsem si ho vzala. Ovšem ne tak, že bych si ho nechala na stálo, ale pouze jako do depozita s tím, že pro ně najdeme novou rodinu,“ popsala Tlášková vznik sdružení, které v těchto dnech bude slavit dva roky oficiálního fungování.

Dnes takových depozit na Českobudějovicku funguje hned několik a v nabídce je stále několik desítek koťat, kocourů i koček. Veronika Tlášková provozuje svůj depozit v rodinném domě v Hrdějovicích u Budějovic. „V současné době tady mám jednoho dospělého kocoura, který se jmenuje Vráťa, protože byl nalezen ve Vrátě, a pak je tu několik koťat, která jsou společně v jedné místnosti, ale od Vráti jsou oddělená, protože je hodně dominantní,“ vyjmenovala.

Velké změny nikdo dělat nemusí

V domě nebylo příliš nutné něco výrazně měnit, velikou výhodou je, když má člověk například jednu nevyužívanou místnost, která se pak může stát pro opuštěná zvířata útočištěm. To je i případ hrdějovického depozitu. Veronika Tlášková ale upozorňuje, že nároky nejsou nijak veliké a případný zájemce o spolupráci může bydlet klidně i v panelovém domě.

Ve většině depozit jsou kočky normálně v celém bytě, jen když je třeba izolace nového zvířete, jsou v samostatné místnosti. „U mě je trochu problém, že máme doma nainstalovaná kočičí dvířka pro moje dvě kočky a místního 14letého veterána, a tak volně může po domě chodit jen ta depozitní kočka, která už může také chodit ven, a vím, že se drží u domu. U ostatních musím mít přehled o pohybu, takže můžou volně pocházet po domě, jen když jsme doma, a na ten čas zavřu kočičí dvířka. Samozřejmě k nelibosti těch mých a Vráti, protože v tu chvíli nemůžou volně courat sem a tam,“ popisuje život s depozitem.

Jen se hned nezamilovat

V současné době OS Kočky České Budějovice nutně shání nové dobrovolníky na depozitování, protože ti stávající mají své kapacity zcela naplněné.

„Lidé se nám samozřejmě čas od času ozývají. Ne každý je však pro takovou činnost vhodný. Problém byl v minulosti třeba v tom, že si někdo kočičky rychle zamiloval, a pak se jich nechtěl vzdát. Tak by to ovšem nemohlo fungovat,“ vysvětlila. Nyní podle jejích slov funguje přibližně deset depozit. Nacházejí se nejen v Budějovicích, ale například i v Týně nad Vltavou, Strážkovicích, ale třeba i v Kaplici na Krumlovsku.

„Pokud by měl někdo zájem o spolupráci, ideální je, pokud nás kontaktuje přes telefon, nebo e–mail. Samozřejmě nejlepší je osobní kontakt, takže si většinou dáme schůzku, abychom zájemce poznali. Dále se domluvíme na podmínkách, on nám sdělí své představy, například ohledně počtu koček, které by mohl umístit,“ pokračovala. „Kamenem úrazu pak bývá, že si nový člen vezme kočku, ale už ji pak nechce opustit, protože si ji zamiluje, a tím to zase končí. Ale s tím musíme počítat,“ navázala Martina Pohorská, místopředsedkyně sdružení. Pokud ale spolupráce začne fungovat, tak si pak člověk sám určí, o kolik dalších zvířat se dokáže starat. Hodně prý záleží i na tom, zdali už doma nějaké zvíře má.

V současné době je pak největší depozit v Týně nad Vltavou, kde je umístěno zhruba dvacet koček. Pokud má někdo zájem o domácího mazlíčka, opět je nejlepší možností navštívit nejdříve internetové stránky sdružení, kde si lze vybrat, a poté přímo kontaktovat jednotlivé depozitum. „Když mi pak někdo zavolá, že by měl zájem, tak jsem mu schopná říct, jakou má kočka povahu, zdali je vhodná do bytu či k dětem a podobně,“ upozornila Tlášková.

Následně už si může zájemce vybrané zvíře vyzvednout. Větší zájem je samozřejmě o koťátka, ale jsou i takoví lidé, kteří chtějí již dospělou, protože mají jistotu, že má například klidnou povahu, u koťat samozřejmě nelze předem odhadnout, jak moc budou v dospělosti temperamentní či dominantní.

Pomoc se hodí, stačí i maličkost

Lidé mohou pomoci i jinak, například mohou adoptovat na dálku tak, že pravidelně přispívají na stravu, veterinární péči, případně koupi pelíšku či hračky. Přispět ale lze i nárazově bez adopce, a to jak věcně, tak finančně.

„Jakožto občanské sdružení jsme odkázáni jen na sebe a na pomoc ostatních, takže jsme rádi za každý příspěvek. Také ale vyrábíme dárky, které dále za příspěvek nabízíme. Jedná se například o hračky a škrabadla pro kočky, obrázky, trička, náušnice, mističky a hrníčky s kočičí tematikou,“ vyjmenovala Tlášková.

Kolik vlastně může být v Budějovicích koček? Přesná čísla nejsou k dispozici. Faktem je, že jedna kočka může mít koťata i vícekrát do roka, stačí, aby se párkrát zaběhla. I proto se často doporučuje kastrace, k té přistupují i v občanském sdružení. „Mnoho lidí si myslí, že kočky a kocoury není potřeba kastrovat. Ohánějí se tím, že 'kastrace je proti přírodě'. Když se jich zeptáte, jestli topení nechtěných koťat není proti přírodě, odpoví vám, že 'takhle se to přece dělalo vždycky'. Pokud bychom se měli řídit tím, co se dělalo vždycky, tak většina lidí do dneška nemá volební právo a zlodějům se za krádež usekává ruka,“ píše na svých stránkách sdružení.

OS Kočky České Budějovice