Zapít svobodu dvěma pivy v nejbližší restauraci a pak hurá domů za rodinou. S takovými plány ve středu krátce po poledni opustili českobudějovickou vazební věznici jedenačtyřicetiletý Petr a o rok mladší Pepa.

Byli prvními, kdo v Českých Budějovicích svlékli vězeňský mundúr díky amnestii, kterou prezident Václav Klaus vyhlásil u příležitosti 20. výročí samostatného českého státu. „Krásnější dárek k narozeninám jsem nemohl dostat," rozdával úsměvy Pepa, který 15. ledna oslaví čtyřicetiny. „Když jsem se o amnestii dozvěděl, zažíval jsem nádherné pocity. Sedět tu ještě rok, anebo jít hned za rodinou, to je hodně velký rozdíl," porovnal muž, jenž si měl odsedět 22 měsíců za neplacení výživného. Díky amnestii si odpykal přesně polovinu.

O sedm měsíců dříve se ve středu z vězení vracel domů za rodinou Petr. „I já jsem se za mříže dostal kvůli alimentům. Amnestie je jako sen. Zajdeme na dvě piva a pak už honem na vlak a za dětmi," měl Petr jasno o náplni prvních hodin na svobodě.

Když se vězni dozvěděli o tom, že prezident Klaus vyhlásil dílčí amnestii, zavládl prý v celách neklid. „Diskutovali jsme, koho se amnestie může týkat. Mysleli jsme, že se bude vztahovat jen na nás, alimentáře," popsal Pepa.

Po roce se měl ve středu na svobodu díky amnestii dostat i pan Vlastimil. Jeho přítelkyně Miluše Korodyová na něj před vazební věznicí čekala už od deseti hodin dopoledne. Kolem budovy se zamřížovanými okny vydržela korzovat několik hodin. „Podmínky amnestie se na přítele odsouzeného za neplacení výživného vztahují, tak doufám, že ho pustí," řekla.

Brány budějovické vazební věznice má díky amnestii opustit na 60 vězňů.

Soudce Berka díky amnestii
 možná znovu oblékne talár

Vývoj známých kauz, které řešily nebo stále ještě řeší jihočeské soudy, by prezidentská amnestie ovlivnit neměla. Snad s výjimkou rozsáhlého případu konkurzního soudce Jiřího Berky z Ústí nad Labem, kterým se zabýval Krajský soud v Táboře.

V kauze údajně 11 zmanipulovaných konkurzů padlo v letech 2003 až 2006 celkem šest obžalob, v nichž bylo 12 lidí obžalováno z organizování či jiné účasti na zločinném spolčení. Z 12 lidí unikli trestu čtyři. Nad ostatními v dubnu roku 2010 vynesl táborský soud tresty odnětí svobody v délce od šesti a půl do devíti let. Devět let má odsedět i Jiří Berka.

Podle předsedy senátu Krajského soudu v Táboře Zdeňka Kučery jde o složitý případ, proto není jednoduché odpovědět, zda se jeho aktérů amnestie týká. „Nejdříve musíme vytáhnout a zmapovat veškerá trestní stíhání a usnesení a pak vše posoudit po právnické stránce," řekl Zdeněk Kučera, kterému se měl případ Berka teď v lednu znovu vrátit na stůl, neboť aktéři se proti trestům odvolali. „V prosinci jsme ale ještě museli rozhodovat o mé podjatosti. Shodli jsme se, že podjatý nejsem, ale teď mají lhůtu na podání stížnosti, takže lednový termín ještě není jasný," dodal soudce.

Veřejnost si klade otázky, kterých trestních případů se amnestie týká, a kterých nikoliv. Amnestie nezahrne například loňský dubnový rozsudek odvolacího soudu v Táboře, který udělil čtyřem extremistům podmíněné tresty za propagaci nacismu v rámci hnutí White Justice.

Amnestie se absolutně nevztahuje na loňský osmiletý trest za úvěrový podvod pro podnikatele z Tábora Stanislava Snášela, který se proti rozsudku za vytunelování Senior domu na budějovické Husově třídě odvolal.

Ke zmírnění trestů nebo úplnému očištění amnestie nepomůže ani aktérům případu zřícené věže na dusíkaté hnojivo v Omlenici na Kaplicku. Za viníky čtyři roky staré tragédie, při níž zahynuli dva lidé a další se zranili, označil Okresní soud v Českém Krumlově tři muže, již měli co do činění s opravou sila, která jeho zřícení předcházela. Dva muže soudkyně Jitka Juřicová poslala loni v prosinci na tři roky do věznice s dohledem, třetímu uložila tříletý trest s podmíněným tříletým odkladem. Mluvčí českokrumlovského okresního soudu Jan Montag ve středu potvrdil, že podmínky amnestie se podle jeho dosavadních zjištění na uložené tresty nevztahují.

Amnestie nijak nezamíchá kartami ani v případu údajného uplácení píseckých úředníků Františka Rychlíka a Dany Martincové, kteří měli na starosti vyřizování přestupků. Bývalý šéf českobudějovického dopravního inspektorátu Václav Vališ údajně Rychlíkovi a Martincové nabízel úplatek, aby ovlivnili projednání přestupku místostarosty Hluboké nad Vltavou Pavla Dlouhého.

Státní zástupce navrhl soudu pro Františka Rychlíka a Václava Vališe tři roky vězení s podmíněným odkladem na pět let a pro Danu Martincovou dva roky vězení s podmíněným odkladem na dva roky a zákaz činnosti pro všechny tři. Obhájci naopak pro všechny obžalované žádali zproštění obžaloby. Soudce Martin Král vynese rozsudek 11. ledna.

Pražský státní zástupce Michal Muravský sdělil, že s podmínkami, za kterých lze prezidentskou amnestii udělit, se seznámil jen prostřednictvím médií. „Nicméně už proto, že amnestie se vztahuje jen na odsouzené a zmíněnou kauzou se soud nezabývá nikterak dlouho, si troufám tvrdit, že tohoto případu se amnestie nedotkne," řekl Michal Muravský.

Obrovská zátěž pro soudy

O tom, kteří vězni na základě prezidentské amnestie opustí českobudějovickou vazební věznici, rozhodují trestní soudci Okresního soudu v Českých Budějovicích přímo ve věznici. Místopředseda krajského soudu Jiří Šťastný doplnil, že o případném zrušení trestů obecně prospěšných prací, domácího vězení a podmíněného odsouzení rozhodovali či rozhodují přímo soudci jednotlivých okresních soudů.

Podle Jiřího Šťastného to pro soudy představuje obrovskou personální zátěž. „Nejhorší situace je na trestním úseku a zejména u okresních soudů," upřesnil místopředseda krajského soudu s tím, že se ale neobává pozdržení projednávání některých dalších případů.
Amnestie by však na druhou stranu mohla krajskému soudu trochu ulevit. Měla by totiž přinést i zastavení trestního stíhání s maximální desetiletou sazbou trestu, od jehož zahájení uplynulo osm let a nebylo pravomocně skončeno.

Tato část amnestie se podle Jiřího Šťastného týká asi dvou nebo tří aktérů kauz, které projednává Krajský soud v Českých Budějovicích. „Nelze však vyloučit, že v průběhu další doby například Vrchní nebo Nejvyšší soud ČR nezruší některá další rozhodnutí, která jsou v současné době s odvoláním či dovoláním u těchto nadřízených soudů. Dle mého odhadu se bude jednat maximálně asi o deset osob," naznačil Jiří Šťastný.

Opatření však podle něj soudcům v žádném případě neuleví. „Naopak, během krátké doby přibude několik tisíc rozhodnutí, která bude třeba napsat, vypravit a doručit jednotlivým účastníkům, což přinese i nemalé ekonomické zatížení jednotlivých okresních soudů," dodal Jiří Šťastný.