Zemědělci i potravináři a obchodníci krčí rameny. Nechtějí předvídat. Shodují se jen v jednom: zdražovat se bude a zdraží postupně všichni.
Varování třeba před vykupováním české pšenice, která míří do zahraničí, zaznělo na zahájení 16. ročníku potravinářské soutěže Chutná hezky. Jihočesky v sídle Regionální agrární komory Jihočeského kraje (RAR JK) 23. března 2022.
Soutěž je velkou prezentací regionálních firem, které se věnují výrobě potravin. "V průběhu dosavadních patnácti ročníků prošlo komisním hodnocením 2032 výrobků," uvedla ředitelka RAK JK Hana Šťastná a dodala, že značka Chutná hezky. Jihočesky byla zatím udělena 451 výrobkům. Soutěž nabízí 12 kategorií a veřejné vyhlašování výsledků se uskuteční 25. června 2022 v Hluboké nad Vltavou.
Cena pšenice závratně roste
Zemědělci a potravináři využili zahájení letošního ročníku regionální soutěže k tomu, aby upozornili na problémy, se kterými se potýkají a které se zvětšují téměř den ode dne. Například základní surovina pro pekařskou výrobu - pšenice, podražila už na dvojnásobek oproti ceně na jaře loňského roku. "Nákupčí z celé Evropy nabízejí za rostlinnou produkci enormní ceny," upozorňuje ředitelka RAR JK Hana Šťastná a připojuje, že důvodem je obava o produkci z Ruska a Ukrajiny, které mohou letos chybět na světovém trhu. Přitom jen Ukrajina exportuje 35 milionů tun obilovin. Pro srovnání - v České republice se loni sklidilo 7,5 milionu tun obilovin. Česká republika je v produkci pšenice soběstačná a část produkce vyváží. Letošní situace je ale zcela výjimečná.
Podle Hany Šťastné je tedy načase, aby stát nějakým způsobem zasáhl a omezil případně vývoz. "Stát, nikdo jiný to nemůže udělat, by měl zjistit stav zásob v základních potravinách," říká Hana Šťastná. "Nechceme, aby to vypadalo, že jídlo nebude, ale nemůžeme být úplně zticha. Je třeba zajistit potravinovou soběstačnost. Loni bylo záporné saldo agrárního obchodu 44 miliard korun, druhé největší v historii," upozorňuje Hana Šťastná na to, jak nepříznivá je celková bilance České republiky v obchodu se zemědělskými produkty. Dodává, že by se mělo odložit zavedení nových podmínek v zemědělské politice, kvůli kterému byly nedávno i velké rozpory mezi zemědělci navzájem a částí zemědělců a vládou. Kdyby se realizovala, znamenalo by to snížení dotací velkým výrobcům a podle Hany Šťastné by to v konečném důsledku také mělo vliv na zdražení potravin.
Zdražování na všech stranách
Nepříznivých vlivů je nyní pro zemědělce a potravináře více. Kromě války na Ukrajině už několik měsíců trvá zdražování hnojiv kvůli problémům s dodávkami plynu do Evropy. Klíčový vliv to má na dusíkatá hnojiva. Při dlouhodobém poklesu živočišné výroby musí zemědělské podniky dohánět zásobování půdy dusíkem právě umělými hnojivy. Jejich ceny jsou přibližně trojnásobné v meziročním srovnání. Jejich nabídková cena z Polska je za tunu 16 000 korun, z Rakouska 20 000 korun za tunu, a není jisté, že nebude dále stoupat. Jaký to má vliv, naznačuje Jaroslav Havel z Mlékárny Mláka na Jindřichohradecku. "Teď jsme přecenili a pomalu stojíme před otázkou, že snad budeme muset zdražit znovu," konstatoval Jaroslav Havel za podnik, který zpracuje přibližně 16 000 litrů mléka měsíčně.
Cenová vlna u pšenice podle Jana Ženčucha ze Zemědělských služeb Dynín znamená i zdražení krmiv. Pšenice nyní stojí třeba 9000 korun za tunu, dvojnásobek oproti loňsku, tuna sójových bobů vyjde na 15 000 korun. Ceny se mohou mírně lišit podle podmínek dodání, ale v principu platí, že s různými výkyvy stoupají už od podzimu. Jen od začátku roku o 65 %. "Nám se ceny promítají do vstupů krmných směsí, museli jsme je zdražit o 25 až 30 procent, teď stojí 13 000 korun za tunu," uvedl Jan Ženčuch. Doplnil, že výkupní cena drůbežího masa je 23 korun za kilogram a firma by potřebovala k rentabilitě 30 korun za kilogram.
Ceny na pultech a zákazník
Ceny na pultech, i když se zvýšily, totiž ještě zdaleka neodrážejí to, co bude všeobecné zdražování znamenat. Přitom řeznictví Dědouch, jihočeská rodinná firma, poznala na obratu pokles o 10 až 15 procent v meziročním srovnání. Vladimír Dědouch řekl, že běžný spotřebitel má svůj rozpočet a při zvyšování cen energií i jiných položek se pak relativně zužuje částka na jídlo.
Tím více je podle Hany Šťastné potom třeba, aby spotřebitelé i producenti byli pro sebe v regionu navzájem oporou. I proto, že nákupem regionálních výrobků zůstávají vydané peníze na jihu Čech. Podporu potřebují domácí producenti i obchodníci proto, aby byli do budoucna konkurenceschopní a drželi průměrnou cenovou hladinu na příznivé úrovni.
Podpora pro jižní Čechy
Přihlášky do soutěže Chutná hezky. Jihočesky lze podávat do 13. dubna. Na konci dubna bude přihlášené produkty hodnotit nezávislá komise.
Také proto je soutěž Chutná hezky. Jihočesky prezentací regionálních výrobců. Dlouhodobě její organizátoři spolupracují s Jednotou České Budějovice, která provozuje supermarkety Terno a prodejny Trefa. Podle Tomáše Rady, generálního ředitele Jednoty České Budějovice, podporuje společnost malé výrobce, kterým ulehčuje vstup do prodeje. Třeba i tím, že zboží dodávají jen do několika prodejen ve svém okolí nebo pravidelným farmářským trhem v pasáži budějovického supermarketu Terno.
K cenovému vývoji pak Tomáš Rada zdůrazňuje, že i když je situace velmi turbulentní, Jednota se rozhodla učinit vše pro to, aby se zvyšování cen dotklo zákazníků co nejméně.