Výstava drobného zvířectva má v Českých Budějovicích dlouhou tradici, kam až sahá?
Jak na začátku letošního průvodce výstavou píše Miroslav Petrovský, čestný předseda jedné z pořádajících organizací, mají výstavy holubů, králíků a drůbeže v Českých Budějovicích velmi dlouhou tradici a vysokou úroveň, která sahá až do počátku dvacátých let minulého století.

Kolik se například letos účastnilo chovatelů a kolik přivezli zvířat?
Návštěvníci mohli vidět 
390 holubů, 168 králíků 
a 40 kusů drůbeže a zúčastnilo se zhruba 90 chovatelů.

Jak vlastně vypadá zázemí takové akce, která po dva dny nabízí podívanou chovatelům 
i laické veřejnosti?
Připravuje se od středy, kdy se staví klece. Ve čtvrtek je návoz zvířat a v pátek jejich hodnocení. V sobotu a v neděli je prodejní výstava. V pondělí uklízíme a odevzdáváme pavilon.

Kolik lidí se na přípravě podílí?
Ten tým se trochu mění, většinou se střídá hlavně funkce předsedy výstavy a vedoucích expozic. Je to zodpovědnost 
a plno práce. A kdyby nebylo žáků zemědělské školy z Rudolfovské ulice, kteří nám chodí stavět klece a i jinak pomáhat, nevím, jak bychom to zvládali. Ve výstavním výboru letos byli tři lidé a tři byli také vedoucí expozic. Další chovatelé jsou garanty expozic. V praxi se například 
o králíkářskou část starají většinu dva až tři lidé.

Co krmení pro tolik zvířat na několik dnů, jak se zajišťuje?
Krmení si dodává každá organizace sama, my zaplatíme metrák ječmene. Vypomáhá nám i sponzor. Máme také zásobu sena, ze které bereme po celý rok. A když nic jiného nezbývá, vezmu dva pytle sena z domova a dovezu je na výstavu. Krmení zvířat v jedné chovatelské sekci, třeba 
u králíků, trvá na takhle velké akci zhruba hodinu. Ale musí se také zametat v uličkách mezi klecemi, aby lidé nechodili ve slámě, podestýlat, stále je co dělat i mimo krmení.

A hodnocení akce 
z hlediska finančního?
Neproděláme, máme ale jen mírný zisk ze vstupného. 
Na přípravě se podílejí tři chovatelské organizace, králíkáři, holubáři a drůbežáři okresu České Budějovice
a pro každou organizaci zůstane asi tisíc korun. Všechno organizační zajištění a práci pro výstavu ale děláme zdarma a máme i sponzory.

Jak dlouho trvá třeba páteční hodnocení zvířat?
U králíků jsme začali v devět ráno a končili ve tři odpoledne. Zvířata se mimo jiné váží, pokud nejsou zvážena předem. Kromě váhy se boduje také tvar, srst a další skutečnosti. Nejvíce může zvíře dostat sto bodů, ale to se nedává. Nejlepší králík na budějovické výstavě měl 96 bodů a na tom už se musí shodnout nejméně dva hodnotitelé a bodování stvrdit podpisem. Pro zajímavost i při hodnocení nám pomáhají děti ze zemědělské školy. Holubáři měli sedm hodnotitelů a k nim vždy jednoho žáka, králíkáři měli dva hodnotitele a k nim vždy dva žáky, další asistoval u drůbežářů. Bylo by těžké zajistit tolik lidí k hodnotitelům a děti také hezky píší, což je důležité. Jsou našimi zodpovědnými asistenty a patří jim za to naše velké poděkování.

Má takové hodnocení i význam pro budoucnost nebo je jen otázkou jedné výstavy?
Tak zvaný oceňovací lístek, na kterém je bodování zaznamenané, je pro chovatele totéž, jako technická prohlídka pro automobil. Je na něm poznat kolik dostal králík za co bodů. Když se potom zvíře prodává mezi chovateli, vedle rodokmenu králíka, kde jsou zaznamenáni předci zvířete do třetí generace, má význam i oceňovací lístek. Tam je vše sepsáno a kdo kupuje králíka, který dostal na výstavě 95 bodů, ví, že to bude pěkný samec.

Na výstavě existují ale i čestná uznání…
Kromě bodového hodnocení lze na výstavě získat i čestné uznání. To se zpravidla uděluje pro nejlepší zvířata v expozici, ale nemusí to tak být vždy. Lze v některé kategorii udělit více čestných uznání – třeba u nejlepších jedinců
a v jiné kategorii žádné, například u tak zvaných kolekcí, kdy se hodnotí více zvířat najednou. Záleží na konkrétní situaci.

Jaké králíky chováte vy sám?
Mám plemeno německý obrovitý strakáč černobílý. Je to náročné masné plemeno. Nejnižší váha pro připuštění do soutěže je šest kilogramů. Dorůstá šest až devět kilogramů. Čím víc váží, tím pro soutěž lépe. Je to krásný králík, bývá ozdobou výstav. Je velký a pěkně zbarvený. 
S černými skvrnami na bílem podkladě.

Mají nějaké speciální krmení?
Ne, dostávají běžné krmení, granule, seno, vodu, ječmen nebo oves, nic jiného. To, co mám. Můj táta byl bača a říkal, chovej jen to, na co máš, aby se zvířata měla dobře. Jde také o místo. Takže teď mám jen tři chovné samce a pět chovných samic. Ale už čekám přírůstky.

A jak obohacujete chov?
Vloni jsem byl pro dva králíky v Německu na výstavě tří zemí. Bylo tam asi 4000 králíků. Koupil jsem dva samce, dal jsem za ně 150 euro. Byly tam ale i samci za 220 euro. U nás se chovní samci tohoto plemene prodávají za 1000 až 1400 korun.

A přijde u vás někdy králík na stůl jako hlavní chod?
Do kuchyně jdou ta zvířata, která nezařadím do chovu nebo neprodám.