Spoustu nového pro ně mají na zámku Červená Lhota. Vypravit by se sem měli i ti, kteří zde byli už mnohokrát. Kastelán Červené Lhoty Tomáš Horyna natahuje hodiny v nově připravované expozici podkrovních pokojů, která by měla zahájit své fungování od 1. července 2009.Zdroj: Josef BöhmKastelán Tomáš Horyna vysvětlil, že změny se dotkly hlavně interiérů prvního patra, což je hlavní prohlídková trasa, kterou lidé velmi dobře znají, neboť je otevřena od roku 1946. „Tuto trasu uvidí lidé ve zcela jiné podobě, která se výrazně přiblížila autentickému stavu tak, jak obývala zámek rodina posledního majitele – prince Johanna Schönburga,“ objasnil. Právě prince si na Červené Lhotě nedávno připomněli, když zde za účasti Schönburgů, kteří přijeli z Rakouska, sloužili zádušní mši u příležitosti osmdesáti let od jeho úmrtí.

Johann Schönburg byl pro zámek nejenom důležitý majitel, ale také významný rakouský politik, vyslanec Rakouska v různých zemích, nejdéle působící ve Vatikánu, kde také obdržel řadu vyznamenání, například za mírovou politiku během první světové války nebo za přípravu podmínek pro vznik Vatikánu jako politicky svrchovaného státního území. „Je to člověk, který má velký přesah jak politický, tak historický a my jsme podle inventurních starých soupisů analyzovali, jak vypadaly interiéry v době, kdy Lhotu obýval,“ zmínil Tomáš Horyna.

Největší změna tak nastala ve dvou prostorech, kde došlo k výměně tapet za repliky těch původních. Salon a budoár teď mohou návštěvníci vidět v nových barevných laděních, což umožnilo vrátit tam původní nábytek. Jak vysvětlil kastelán, k tapetám, které zde byly z 80. let minulého století, původní mobiliář nešel. Do východního křídla se tak vrátil původní mobiliář a následně bylo nutné řešit podle doložených informací i ostatní interiéry, byť tam třeba návštěvníci změnu prakticky nepostřehnou.
Jedním z překvapením bude například věžní pokoj, který byl podle Tomáše Horyny vždy strohý a najednou je podle něj zabydleným hostinským pokojem plným obrázků a grafik, „Ten se změnil výrazně,“ vyzdvihl.

Další, na co se mohou návštěvníci těšit, je to, že uvidí předměty, které nikdy neviděli. „Přitom ty věci patří k původnímu zařízení Červené Lhoty, ale jejich poválečné osudy byly různé,“ nastínil s tím, že jsou často v majetku jiných institucí, odkud si je zámek vypůjčí. „Je to takové zvláštní, že si vypůjčíme předmět z jiného muzea, ale vrátíme ho na jeho původní místo, kde do 45 roku býval,“ konstatoval kastelán.
Spoustu novinek si pro letošní sezonu nachystali na Červené Lhotě.Zdroj: NPÚMezi nejzajímavější věci, které na Červené Lhotě takto získali, a které návštěvníci ještě neviděli, patří dvě kavkazská kopí kmene Chesuretů, což je podle slov Tomáše Horyny na území dnešní Arménie, kam podnikl koncem 19. století princ Johann poznávací cestu a kopí tam nakoupil. Na zámek se dostala z muzea v Kamenici nad Lipou, odkud si Červenolhotští zapůjčili také uniformu Johanna Schönburga z doby jeho vojenské služby u Hulánů. „Také jsme odtud oskenovali a znovu vytiskli dekrety ke všem řádům a vyznamenáním, jejichž nositelem byl právě Johann. To je věc, která má nesmírnou cenu,“ vypověděl. Na zámku budou zarámované jen fotokopie, které jsou ale tak věrné, že návštěvníci rozdíl nepoznají. Staré listiny jsou dobře ochráněné v prostředí, ve kterém jsou uloženy. „I kdybychom ji měli, tak bychom originál nevystavovali, samozřejmě kvůli osvitu a dalším faktorům,“ vysvětlil Tomáš Horyna s tím, že si na zámku nechali udělat faksimile tak věrné, že se ani zblízka nepozná, že to není originál. Jde o krásné listiny podepsané Františkem Josefem, Karlem I. Habsburským, papežem Benediktem XV., který udělil Johannovi Kristův řád, což je nejvyšší papežské ocenění.

Dalším zajímavým a a podle kastelána i milým předmětem je vějíř, na kterém je namalované koloseum. Je z Itálie, z doby, kdy Johann bydlel v Římě a návštěvníci jej najdou v dámském salonu.

Čtěte také: Neřesti, tapiserie a nové trasy. Památky otevírají

Do dámské ložnice se vrátil původní relikviářový, zlacený, vyřezávaný oltářík, který má zvláštní rodinnou symboliku. „Je to oltář k rodinným pobožnostem, protože jsou na něm monogramy Kristova příbuzenstva. Je tam Jáchym a Anna, Josef a Panna Marie a monogram Kristův a uprostřed je zdobený relikviář. Celé to má tvar zříceninové římské architektury,“ popsal Tomáš Horyna. Zámek jej nedávno získal darem od farnosti v Deštné, kde byl od roku 1945 uložen a bohužel byl v dosti zbědovaném stavu. Na zámku oltář restaurovali a vystavili.

„Zatím jenom přislíbeno máme především pro fajnšmekry, kteří se zabývají uniformami, zapůjčení diplomatické uniformy prince Johanna z Vatikánu,“ předeslal Tomáš Horyna a dodal, že by měla být k vidění v pracovně.

Přečtěte si také: Princezna a pradlenka se vyměnily na Červené Lhotě

Právě kvůli všem těmto novinkám by podle kastelána znovu určitě měli přijít i ti, kteří se na zámek vrací i opakovaně, protože budou překvapeni. „Může to pro ně vypadat jako hra „najděte pět set rozdílů“, protože věci poznávají, ale najednou je vidí ve zcela jiném světle, kontextu, na zcela nových místech. I nás překvapilo, že když vracíme mobiliář a obrazy na původní místa, musíme říct, že rodina Schönburgů opravdu uměla věšet obrazy. Ty, na kterých jsme dosud nic neviděli, protože byly třeba vysoko nebo v temných koutech, nakonec pro sebe dostaly dost místa. Na všechny jsme se podívali, jako bychom je viděli poprvé. Najednou, jako by ty věci vrácené na původní místo rozkvetly, daleko lépe je můžete pozorovat, zkoumat a vnímat. Doufám, že se bude expozice líbit. Je to krok k tomu poznat, jak tady ta rodina skutečně bydlela,“ vypověděl.

Psali jsme také: Vyloupil Červenou Lhotu, dostal za to podmínku

Návštěvníci se totiž prý pravidelně ptají, jestli tady takhle opravdu lidé bydleli. Průvodci museli říkat, že někde je to skoro tak, někde je jen původní mobiliář, ale instalovaný jinak. „Nyní budeme moci říct, ano, takhle na těchto místech ty věci měli, tady si můžete představit, jak skutečně ten všední den na zámku mohl plynout,“ uvedl Tomáš Horyna s tím, že pokud nová expozice někoho přiláká, to to budou hlavně ti, kteří by stejně na zámek přijeli, protože jezdí opakovaně, ale letos by třeba ani dovnitř nešli, protože byli loni. „Najednou mají motiv k tomu jít se tam podívat. Na Lhotu lákají masy návštěvníků především fakta jako to, jaké pohádky se tady točily, její exteriéry. Náš záměr nebyl přilákat víc návštěvníků, ale mít víc spokojených návštěvníků. Takže doufám, že ti, kteří půjdou dovnitř odejdou potěšení s konkrétní představou toho, jak se na zámku mohlo bydlet. To je to, proč jsme to dělali,“ uzavřel.