Žijí netradičně v obytném autě. Koronavirovou krizi tráví ale v půjčením bytě. „Na malý prostor jsme zvyklí z obytňáku. Dcerku učíme doma. Trávíme rádi čas spolu, hrajeme hry. Tady v bytě u kamaráda si užíváme vanu a pečení v troubě,“ popisuje Adéla situaci své rodiny. „Máme štěstí, že jsme teď v bytě. S karavanem je to teď složité. Nedá se nikde parkovat. Dokonce mě nechtěli pustit, když jsem jel s obytňákem nakoupit. Náš nomádský způsob života je teď kvůli koronaviru samozřejmě vyloučený,“ říká Libor, který přišel v minulém týdnu o práci investičního makéře na Gibraltaru, protože by se kvůli koronavirovým omezením nedostal z práce za rodinou a jeho zaměstnavatel mu neumožnil pracovat z domova.
Celá rodina Nečasových prodělala v minulých dnech silnou chřipku, takže prošli zdravotnictvím, které se připravovalo na vlnu pacientů s koronavirem. „Všechno jsme řešili v ordinacích s odstupem. Bylo to v době, kdy ještě nebylo tolik nakažených koronavirem, takže byly ordinace poloprázdné,“ vysvětlila Adéla. „Lidé tady ve Španělsku mají strach a drží si odstup. Asi tak 70 procent lidí má na ulici roušku. Tady je ochranných pomůcek dostatek. I desinfekce je k dispozici v každém obchodě. Na to, aby ji zákazníci v obchodech používali a nosili rukavice, na to dohlíží sekuriťáci. Neustále v obchodech doplňují zboží. Snad víc, než normálně. Myslím, že je to proto, aby lidé nepanikařili,“ popsal situaci Libor.
„Počet nakažených tady narůstá skokově. V sobotu ráno jich mělo být 20 000 a odpoledne už 25000. A to číslo pořád roste. Mrtvých bylo v sobotu 1300. Stalo se nám tu to, že lidé z Madridu, kde byla nákaza největší, se hromadně rozjeli sem do Andalusie, kde mají letní sídla. Navíc Španělé jsou víc kontaktní, než Češi a to nákazu také šíří víc. Španělsko je obrovská země a je těžké to tu ukočírovat,“ řekla k aktuálnímu stavu Adéla Nečas. Dobrou náladu si prý Španělé udržují podobně jako Italové. Zpívají z balkónů a pravidelně se společně tleská záchranářům a všem členům integrovaného záchranného systému.
