„Přihlášky se vyřizují na třech úrovních – nejprve na krajské, kde proces schvalování trvá zhruba rok, poté na celostátní, kde jsou posuzovány Ministerstvem kultury a teprve následně mohou putovat na celosvětovou úroveň. Kupříkladu belgická pivní kultura je zapsána na celosvětovém seznamu nehmotného dědictví UNESCO, kdežto německá je zatím „jen“ na národní,“ říká Radek Polák z Českého svazu pivovarů a sladoven.

Georg „Schorsch“ Tscheuschner.
Od sousedů: Uvařil pivo s 57,7 procenta alkoholu

Myšlenka zapsat českou pivní kulturu do UNESCO nesouvisí podle něj primárně s tradicí konzumace piva v Česku. „Přihláška je vztažena k celému procesu přípravy piva, surovin potřebných k jeho výrobě, technologiím a tak dále. Samotná konzumace je poté jakousi třešničkou na dortu. K tomu, abychom se stali součástí celosvětového nehmotného kulturního dědictví UNESCO, vede ještě dlouhá cesta. Je to otázka čtyř až pěti let,“ dodává Polák.

Podle mluvčí Plzeňského kraje Evy Mertlové už byla přihláška podána na Vlastivědné muzeum v Klatovech. „Ještě ale nebyla oficiálně zkontrolována z důvodu doplnění detailů ze strany žadatele. Jakmile k tomu dojde, rozběhne se administrativní kolečko. Komise posoudí přihlášku a pokud bude v pořádku, předá ji Radě Plzeňského kraje, aby tato odsouhlasila její zapsání,“ uvádí Mertlová.

Váha dokáže také říci, jaký typ piva v dané lokalitě lidé preferují
Z jakého regálu berete lahev? Pivovarníci zkoušejí Velkého bratra

S českým pivovarnictvím, které má bohatou tradici, je navíc spojený i živý společenský život. Ve světě je známá jak unikátní tradice výroby českého ležáku, tak používání českého sladu a žateckého chmele. Pověstný je rovněž um našich sládků i pivovarské profese jako takové. „Česká pivní kultura je fenomén, který nemá ve světě obdoby. V tuzemských hospodách se již vlastně po staletí potkávají všechny vrstvy společnosti, vznikají zde přátelství, vedou se zde diskuze na všemožná témata a zrodilo se v nich mnoho uměleckých děl a událostí,“ říká mluvčí Plzeňského Prazdroje Zdeněk Kovář.

„Pivo a pivovarnictví má v českých zemích dlouholetou tradici, v Plzni vznikl jedinečný český ležák, který proslavil Českou republiku ve světě. Přihlášku „Pivní kultury jako fenoménu české lidové kultury“ Českého svazu pivovarů a sladoven proto podporujeme a jsme rádi, že spojil české pivovary pro tuto myšlenku. Zároveň věříme, že má šanci na úspěch nejen na krajské, či národní úrovni, ale díky své unikátnosti i ve světě,“ dodává Kovář.

K nehmotným památkám zapsaným na seznam UNESCO patří dnes: Slovácký Verbuňk, Masopust, Sokolnictví, Jízda králů, Loutkářství, Modrotisk a Ruční výroba vánočních ozdob z foukaných skleněných perel.

Nový nealkoholický nápoj, který společně připravily Budějovický Budvar a Mattoni.
Společný nápoj z dílny Budvaru a Mattoni dostal jméno BIRGO