Slavnostní akt začne ve 13 hodin v hotelu Alpská vyhlídka na Bučině a bavorská obec Mauth k němu zve i jménem partnerské Kvildy všechny zájemce.
Pěším „poutníkům“ doporučuje asi čtyřhodinovou či dvouhodinovou túru, méně mocným chůze kyvadlovou dopravu autobusem od parkoviště sportovního centra ve Finsterau k hranici, odkud je k hotelu jen 400 metrů. V programu zahájení budou hrát jihočeské kapely.

PNP popisuje, že na české straně je poutní cesta Via Nova dlouhá zhruba 139 km. „Její realizací byl pověřen manažer regionální rozvojové agentury Šumava Vladimír Silovský,“ píše list. „Musel zohlednit přání, myšlenky a zájmy čtyřiceti zúčastněných obcí. Nakonec se sjednotily na trase vedoucí nádhernou krajinou stranou hektiky, dále od pulzujících měst.“ Podle deníku trasa plně odpovídá té, po které do Příbrami putují už čtyři roky dvakrát ročně bavorští poutníci. „Ti už vyprávěli, jak dobře čeští sousedé trasu na svém území v posledních měsících vyznačili,“ poznamenává PNP.

Sršni jsou hodní?

Asi půl metru měří hnízdo sršňů, které našla Waltraud Hödlová z Pasova na půdě svého domu (foto Deník - repro PNP). „Strach ze hmyzu, který patří mezi chráněné, mít ale nemusí,“ ujišťuje v PNP expert Karl Haberzettl ze spolku ochránců přírody. „Z hnízda sršňů nehrozí žádné nebezpečí. Sršni neútočí, protože se nezajímají o sladké pokrmy a nápoje. Nikdo se tedy nemusí obávat posnídat blízko nich chleba s marmeládou.“ Lidé se ale mají zdržet rychlých náhlých pohybů.
List připomíná, že sršni jsou větší a hlučnější než včely a vosy a na rozdíl od obou „sourozenců“ létají i v noci. Za tmy jsou přitahováni světlem, proto se doporučuje po setmění zavírat okna a dveře. Jakmile se prý ale zhasne, hmyz znovu najde cestu ven, tvrdí expert.

V hnízdě je až 3000 sršňů, na rozdíl od vosího, kde bývá až 60 000 jedinců. „Sršní hnízdo je obsazeno od konce května do konce srpna, pak hmyz hyne a hnízdo je od konce října komplet prázdné,“ říká Haberzettl. Přesto v PNP radí odstraňovat je pro jistotu až v prosinci, a prostřednictvím expertů. Královny přežívají i teplotu 20 stupňů pod nulou, ne ale v hnízdě, nýbrž v myších dírách nebo za kůrou stromů.

Ať si ředitelé vybírají

Pro větší pravomoci ředitelů škol se vyslovuje hornorakouská radní pro vzdělávání Doris Hummerová. Jak píše deník OÖN, měli by mít například možnost vybírat si sami učitele, kteří v jejich škole budou učit. Ředitelé si už léta stěžují na to, že je jim personál přidělován (či spíše vnucován) zemskou školní radou.

Od možnosti sami si vybírat kolegy očekávají školy zkvalitnění týmové práce sboru. Školy potřebují kantory, kteří jsou schopni vzájemné komunikace, společného řešení problémů a zpracovávání koncepce výchovy, její pružné přizpůsobování společenským změnám. „K tomu, aby se takto angažovali, ovšem potřebují od ředitele silnou podporu. Jenže angažovanost se dnes v našich školách nežádá, vítán je ten, kdo dělá všechno tak jako vždy,“ parafrázují OÖN vyjádření jedné z ředitelek. Tento postoj se prý ale začíná měnit.

Ředitelé by podle Hummerové obdobně měli mít právo nevhodné učitele propustit.