Podle posledních oficiálních čísel je v jižních Čechách za necelé dva měsíce letošního roku skoro devětkrát více případů černého kašle, než za celý rok 2023. Drtivá většina populace je očkovaná, ale i tak dokáže velmi nakažlivé onemocnění hodně potrápit.
„Začalo to zvýšenou teplotou a menším kašláním. Ale zhoršovalo se to až to přešlo do záchvatů kašle, který trval skoro hodinu v kuse. Byl to dávivý kašel, kdy máte až pocit na zvracení,“ líčí čerstvou zkušenost pacientka středního věku z Českých Budějovic. „Zpočátku to bylo, jako když jste nachlazený. Šla jsem proto k lékaři a myslela, že tam jdu s virózou. Dostala jsem kapky proti kašli. Na konec týdne, v pátek, mě čekala kontrola. Do té doby to ale přešlo v horší kašel. Ráno a večer jsem dostávala záchvaty. Až jsem se dávila,“ popisuje pacientka, jak se onemocnění vyvíjelo.
Testy a antibiotika
V tu dobu už byl zaznamenán v regionu zvýšený počet výskytu černého kašle. Takže lékař odebral vzorky, které poslal na testy a začala zároveň léčba antibiotiky. Po týdnu následovala další kontrola a pro jistotu vyšetření na možný zápal plic. Příznaky jsou totiž podobné. Rentgen plic byl naštěstí v pořádku. Ale léčba pokračuje ještě tento týden. „Už tři týdny člověk kašle,“ posteskla si pacientka, která je pořád ve stavu nemocných. Dodává, že už alespoň není infekční. Proti černému kašli byla v dětství očkovaná.
Dezinfekce třídy i družiny
V ZŠ a MŠ J. Š. Baara v Českých Budějovicích před časem jedno onemocnění měli. Podle ředitele školy Vladimíra Čunáta udělali opatření doporučená hygieniky i další preventivní kroky navíc. Va třídách nasadili antibakteriální úklidové prostředky, častěji větrají a použili i dezinfekci ozónem, kterou ještě mají k dispozici z dob covidu. Dezinfikovali tak třídu nebo družinu. A situaci stále sledují. Dětem i učitelům v ZŠ a MŠ Dubné se černý kašel zatím vyhnul. „Zaplať Pán Bůh, ještě jsme onemocnění černým kašlem neměli,“ zmínil ředitel školy Václav Meškan.
Nejvíce nemocných je podle Hany Bendíkové, ředitelky protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice Jihočeského kraje, ve věkové kategorii 15 - 19 let. „Inkubační doba je až 21 dnů,“ upozorňuje Hana Bendíková. Doplňuje, že hygienici aktivně vyhledávají kontakty nemocných a nařizují vyšetření. To má přispět k omezení šíření onemocnění. Přesto se dá očekávat, že případů ještě přibude. „V jižních Čechách se zatím nevyskytl závažný případ. Teď nemáme hlášenou žádnou hospitalizaci,“ popisuje situaci Hana Bendíková.
Českobudějovicko přes stovku
„Co se týče jihočeských okresů, k osmému týdnu bylo nejvíce - 117 případů – potvrzeno na Českobudějovicku. Na Jindřichohradecku bylo 43 případů, na Českokrumlovsku 28, na Prachaticku 26, na Strakonicku 20, na Písecku sedm a na Táborsku šest případů. Co se týče věkových skupin, nejvíce - 101 případů – bylo mezi studenty ve věkové skupině 15–19 let, mezi školními dětmi ve skupině 10-14 let jsme evidovali 34 případů a mezi mladšími školními dětmi 5-9 let to bylo 25 případů. Dvanáct případů máme hlášeno mezi dětmi od jednoho do čtyř let a 5 případů mezi novorozenci a kojenci do jednoho roku věku,“ uvedla počty nemocných známé k pátku 23. února Hana Bendíková.
Klinické průběhy v proočkované populaci nejsou tak závažné, nedochází k hospitalizacím, a pokud ano, pak z důvodu předběžné opatrnosti u nejmenších dětí do jednoho roku, které z důvodu věku ještě nejsou očkovány nebo jsou očkovány neúplně
„Za osm týdnů letošního roku registrujeme v Jihočeském kraji 247 potvrzených případů pertuse, v končícím týdnu jich přibylo 85. Za celý rok 2023 jsme registrovali 29 případů pertuse, letošní výskyt je tedy za necelé dva měsíce téměř devětkrát vyšší než za celý loňský rok. V předchozích letech byl výskyt pertuse minimální, protože fungovala protiepidemická opatření v souvislosti s covidem,“ komentovala letošní čísla ředitelka Krajské hygienické stanice Jihočeského kraje Kvetoslava Kotrbová.
Podle dosavadních dat tak bude patřit rok 2024 k rokům s vůbec nejvyšším výskytem pertuse u nás. Zvýšený výskyt tohoto vysoce infekčního onemocnění, které postihuje dýchací cesty, zaznamenávají ale i další evropské země.
Nejmenší děti patří mezi nejohroženější skupinu, nejsou ještě chráněny očkováním. Důležitá je proto prevence očkováním u těhotných žen a rodičů a nejbližšího okolí nejmenších dětí.
Hygienici doporučují se jednou za patnáct až dvacet let nebo alespoň jednou za život nechat na černý kašel přeočkovat, optimálně v kombinaci s vakcínou proti tetanu a záškrtu, protože ochranné protilátky z očkování v dětství v čase postupně klesají a jedinec se stává více vnímavý.
