Dál pokračuje přes Tábor a Prahu (přes Hostivař a Běchovice, nikoliv přes hlavní nádraží) do Velimi. Varianta trasy přes Jihlavu nakonec padla. Dopravcem je na českém území ČD Cargo.

Vlak míří na železniční zkušební okruh ve Velimi/Cerhenicích, který provozuje společnost Výzkumný Ústav Železniční (VUZ).

Nový vlak TGV M s názvem Avelia Horizon má začít vozit cestující ve Francii v roce 2024. Do Česka míří na železniční zkušební okruh ve Velimi/Cerhenicích, který provozuje společnost Výzkumný Ústav Železniční (VUZ). Ta je stoprocentně vlastněna Českými dráhami.

Testy na několik měsíců

Zatím není jasné, jak dlouho jednotka ve Velimi zůstane, mluví se o několika měsících. Mělo by jít zejména o zkoušky podvozku a jízdních vlastností. Vlaky na okruhu mohou jezdit rychlostí až 230 km/h. Okruh není veřejnosti přístupný, fanoušci železnice ale často „číhají“ na nová vozidla podél trati okruhu. Alstom v minulosti své vysokorychlostní vlaky ve Velimi již testoval, například v roce 2008 rychlovlaky AGV pro italského dopravce Italo.

Z briefingu Správy železnic a francouzských státních drah SNCF k příjezdu francouzského vysokorychlostního vlaku TGV na Hlavní nádraží v Praze.
OBRAZEM: O legendární TGV byl v Praze zájem. Někteří lidé čekali ve frontě marně

Avelia Horizon se od předchozích rychlovlaků TGV liší nejen designem čela soupravy. Alstom uvádí, že vlak bude mít o zhruba dvacet procent nižší spotřebu, především díky lehčím materiálům i lepší aerodynamice, umožní také rekuperaci energie během brzdění. Podle Alstomu bude možné flexibilně měnit počty vozů podle poptávky, stejně tak velmi rychle proměnit vůz 1. třídy na 2. třídu. Dvoupodlažní soupravy mají zvládnout přepravit 740 cestujících, dosud mají kapacitu 600 míst. Alstom na vývoji úzce spolupracuje s francouzskou asociací tělesně postižených, aby byla jednotka co nejvíce dostupná například vozíčkářům.

Nová generace TGV má být zařazena do provozu v roce 2024, tedy v roce konání olympiády v Paříži. Francouzské dráhy si objednaly celkem 100 těchto souprav. Hodnota kontraktu je 2,5 miliardy euro, se započtením opce na servis pak 2,7 miliardy euro. Hlavní výroba běží v Belfortu (hnací vozidla) a v La Rochelle (ostatní vozy a spojení soupravy). Jednotky mají zvládnout čtyři různé systémy napájení, aby s nimi mohl dopravce zajíždět i do dalších evropských zemí.