Řád krematoria, metodický pokyn pro zaměstnance i pracovníky pohřební službu i mimořádná organizační opatření sloužící ke snížení rizika nákazy covid-19 zdobí dveře služebního vchodu i vestibulu objektu sv. Otýlie. „Všude visí popisky s postupy, jak manipulovat s rakvemi a jak postupovat při příjmu. Včetně nových opatřeních kvůli prevenci šíření onemocnění koronavirem. Přesto, že všechno zaměstnancům vštěpujeme a snažíme se být důslední, pochybili a byli řádně potrestáni,“ sype si popel na hlavu ředitelka ústavu Kateřina Vrbová.

Jak doplnil vedoucí pietních služeb Ondřej Zelenka, na všechno existuje podrobný manuál. „Nyní máme zavedený i zvonek, tělo přebírá náš pracovník venku po vyložení z automobilu a zazvonění,“ vysvětlil.

PŘÍSNÝ ŘÁD

Do knihy se zapisují nebožtíci pod číslem, bez výjimky se vyplňuje předávací protokol i u těch zesnulých, co zde absolvují pouze obřad a na žeh putují jinam. „U každé předávky přebíráme ohledací list a zaznamenává se jméno, příjmení, datum, typ rakve i přesná hodina předání,“ upřesnila Kateřina Vrbová.

Tyto doklady se musí umístit do kanceláře krematoria. „Korespondují s rakvenkou na rakvi. Když se tu uskuteční i žeh, okamžitě přidělujeme i kremační číslo, kontroluje se rakev a kremační štítek z nehořlavého materiálu se vkládá do rakve, v které také prochází žehem,“ naznačila ředitelka s dvacetiletou praxí v oboru.

ZVLÁŠTNÍ REŽIM I OZNAČENÍ

Zemřelé na koronavirus si zaměstnanci pohřební služby vyzvedávají přímo v nemocnici. Je s nimi zacházeno ve zvláštním režimu. „Jezdíme pro ně těsně před obřadem přímo na patologii, kde je umisťují do černých vaků se speciálním označením. My je dáváme ještě do jednoho našeho vaku z preventivního hlediska, což zaručuje zdvojenou ochranu,“ popsala Kateřina Vrbová.

Doba koronavirová zaměstnance podobně jako policisty či hasiče rozdělila na dvě poloviny. „Jedeme na dvě směny, ranní a odpolední. Paliči se točí na dny, aby se nepotkali, kvůli covidu. Pro všechny případy, kdyby se náhodou někdo nakazil, jsou na žeh proškoleni i naši pohřebáci, takže by mohli jejich práci zastat,“ zmínila krizové řešení.

Přes den je jeden pohřebák na stálé službě, druhý drží pohotovost. „Na vyvážku vyráží vždy ve dvojici, jinak mají práci přímo tady, rovnají rakve a zajišťují další chod zařízení,“ řekla Kateřina Vrbová.

TERENNÍ PRÁCE TAKÉ ZPŘÍSNILA

Před výjezdem musí pohřebáci zjišťovat kvůli epidemiologické situaci i další fakta. Ověřit si, zda rodinní příslušníci nejsou v karanténě či izolaci a případně se vybavit ochrannými pomůckami. „Samozřejmě už jsme se setkali i s případy, kdy byli lidé v karanténě. K těmto výjezdům jsou zaměstnanci dopředu vybaveni obleky, štíty, respirátory i rukavicemi. I v případě karantény se musíme chovat tak, jako by v rodině koronavirus měli, abychom eliminovali riziko přenosu nákazy, “ sdělil Ondřej Zelenka.

Zesnulí s tímto onemocněním jdou do pece jako poslední. „Věnujeme se posléze velmi důkladné dezinfekci prostor, ta je nutná také po každém obřadu, protože pořád jde o shromažďování většího množství lidí. Zaměřujeme se na věci, kterých se lidé nejvíce dotýkají jako jsou kliky a podobně,“ naznačila Vrbová. Navíc mezi povinnou výbavu pozůstalých na obřad patří taktéž roušky. „Omezení se týká také počtu osob, nyní na pohřeb může maximálně sto lidí,“ uzavřela.