Přitom okomentovali současné vedení kraje, kterému vládnou sociální demokraté s komunisty.

„Otec měl soukromou živnost, rodinný podnik, vyrábějící lékařské přístroje," vzpomíná předseda  okresního klubu PTP – VTNP  Jiří Pešek (1930) z Českých Budějovic.

„Provozoval živnost do poslední chvíle, než mu podnik vzali. V roce 1952 až 1955 jsem byl v PTP ve Stříbře, kde jsem dělal těžkou práci na výkopech. Otec se nepoddal a skončil u PTP také."

Kvůli odsouzenému otci mířil k PTP také pražský rodák Jiří Werner (1928). „Sloužil jsem dva roky v Handlové na Slovensku," vzpomíná Jiří Werner. „Fárali jsme v dolech, byly nás dvě stovky. Byl jsem tam celé dva roky, pak jsem podepsal závazek na deset let do vojenského stavebnictví a to si také celé odsloužil," dodává muž, který se po vojně oženil a usadil v Českých Budějovicích.

K PTP musel i Bohumil Šabatka (1928) z Kočína na Českobudějovicku. „Na vojnu jsem narukoval 1. října 1950 k bojovému útvaru a dva měsíce jsem byl u dragounů v Klatovech," říká pétépák, kterého po třech měsících převeleli do Svaté Dobrotivé.

„Čekala nás těžká práce ve stavebnictví, hlavně výstavba bytovek nebo práce v lese. Pracovali jsme v Jincích, na Dobříši. Po 24 měsících dělali u nás nábory na Ostravsko do dolů na nejnebezpečnější práce. Kdo nepodepsal, byl přidržen k další činné vojenské službě. Ta mi proto trvala dalších 14 měsíců a domů jsem šel až 25. listopadu 1953," dodává  Bohumil Šabatka.

"Byli jsme u PTP kvůli našemu původu," zdůrazňuje třiaosmdesátiletý Václav Scherkl z Českých Budějovic.  „Z tisícovek kluků už je nás dnes jen pár," dodává smutně.  „V rámci třídního boje jsem se dostal k PTP i já, protože můj táta byl majitelem tiskárny     v Táboře," přidává se Petr Frank (1928). „Narukoval jsem sice nejdříve k bojovému útvaru, k táborským dělostřelcům, ale pak jsem musel do dolů do Handlové."

Odtud se kvůli horšímu zdravotnímu stavu stěhoval do Svatá Dobrotivé u Rokycan. „Stavěli jsme bytovky pro důstojníky, na hřebenu Brd, kde byla střelnice,  jsme káceli stromy a připravovali cestu pro tanky," vzpomíná muž.  Dlouhých 27 měsíců prožil 
u PTP i Stanislav Češka (1932)    z Dobré Vody u Č. Budějovic. Komunisté ho vyloučili z vysoké školy, i proto nesouhlasí se současným vedením kraje.

„Naši známí včetně těch, co  neprožili drastickou minulost jako my, jsou nespokojení. I když ČSSD vyhrála volby,  měla  možnost vytvořit koalici s demokratickými stranami, což neučinila. Komunisté nemají ve vládě kraje co dělat," říká Stanislav Češka. „Smekáme před třeboňskými studenty, kteří vyvolali kampaň proti komunistům v krajské vládě," dodává Petr Frank.