„Jedeme navštívit kolegy z organizace Caritas Pinsk, se kterými spolupracujeme v rámci projektu Adopce na dálku,“ řekla Taťjána Boušová z Poradny pro cizince Diecézní charity Č. Budějovice. „Setkáme se také s dětmi, které finančně podporují lidé odtud z jižních Čech.“


Charita totiž zprostředkovává pro tři desítky běloruských sirotků kontakt s adoptivními rodiči. Roční příspěvek, ze kterého se platí školné v zájmových kroužcích, nákup školních potřeb, oblečení nebo volnočasové aktivity, činí na jedno dítě 5 000 korun.


„Některým vezeme dárky, které jim adoptivní rodiče posílají,“ pokračuje Boušová. „Docela se na cestu těším, i když nás čeká 14 hodin jízdy autem, a to ještě nevíme, jak dlouho budeme muset čekat na hranicích.“


Pro všechny případy bral s sebou řidič Roman Tlapák, koordinátor charitních projektů, české pivo jako pozornost pro pracovníky východních hraničních přechodů.


„Chci vidět na vlastní oči bídu, ve které obyčejní lidé v současné době v Bělorusku žijí,“ pokračuje Boušová. „Přála bych si mít tu jejich bídu v sobě, abych o ní potom mohla vyprávět, až se vrátíme zpět do Čech. Přála bych si, abychom osudy sirotků a lidí, kteří stále nesou následky černobylské katastrofy před více jak dvaceti lety, mohli představit našim lidem.“


Boušová proto slibuje, že po návratu uspořádají v českobudějovické literární kavárně Měsíc ve dne besedu a promítání o životě v zemi, kterou vede diktátor Lukašenko.


„V létě pak některé děti z Běloruska přijedou sem k nám na prázdniny,“ prozradila Boušová před odjezdem.