„Naše poradna funguje již skoro patnáct let,“ vysvětluje sociální pracovník Jiří Kolář, který v poradně pracuje.

„Poskytujeme sociálně právní poradenství a základy pracovního práva. Doprovázíme také cizince na příslušné státní instituce.“

V minulosti přicházeli do poradny klienti například z Bosny, Arménie nebo Čečenska, ale současná situace po vstupu země do Evropské unjice je jiná.

Slováci vedou

„Devět z deseti klientů tvoří sociálně slabší lidé ze Slovenska, kteří se tu podle svých slov ocitli ve složité životní situaci,“ pokračuje Jiří Kolář.

„Nejčastějším příkladem klienta je Slovák, který zde pracoval, nedostal výplatu, a nyní se chce vrátit zpátky na Slovensko. Jenže nikdy zde legálně nepracoval, nebyl evidován na úřadu práce ani o něm neví žádná česká instituce, takže je tu i bez pojištění.“

Kolář říká, že pomoc těmto lidem je složitá.

„Klienti chtějí pouze peníze nebo úvěrové jízdné. Přicházejíí jich k nám tak čtyři týdně. Není v našich možnostech a hlavně v možnostech naší pokladny všem pomoci. Snažíme se je proto nasměrovat do azylového domu a zajistit jim práci, aby si na cestu domů vydělali.“

Jenže ne všem Slovákům, kteří přijdou do poradny, se prý chce pracovat.

„Tak se do značné míry oddělí zrno od plev, protože velká část z nich do azyláku ani nedojde,“ pokračuje Kolář. „Další část se tam jen vyspí a uteče.

Zbytek, který se snaží svou situaci řešit, od nás může očekávat pomoc, a to i finanční. Tito lidé jsou občas agresivní, naštěstí zatím pouze verbálně,“ doplňuje rizika práce s cizinci Jiří Kolář.

Problém Ukrajinců

Poradna zajišťuje projekt nazvaný Integrace na trhu práce, který je prý úspěšný. .

„Jeho cílem je seznámit klienty s PC a naučit je ovládat základní programy jako Word, Excel, Power Point nebo Internet. Klienti, kteří se ho účastní, k nám postupně přivádějí i své známé. Ti by se k nám jinak nedostali. Klienty v rámci projektu poznáváme blíž, a tak se můžeme podrobně seznámit s jejich každodenními problémy.“

Dříve se do českobudějovické poradny dostávali běženci, kteří utíkali před válkou z Bosny, Arménie nebo Čečenska.

„Nyní se jedná spíše o ekonomické migranty, kteří se tu perou se svými problémy. Teď řešíme jeden složitý případ. Usadil se zde ukrajinský pár, který má už přiznaný dlouhodobý pobyt. Bydlí ale na ubytovně, neboť jsou součástí klientského systému. Na Ukrajině jim zůstal syn, kterého se sem snaží dostat.“

Jiří Kolář říká, že řešení případu potrvá delší dobu.

„Nejdřív musíme vyřídit vízum pro syna, musíme sehnat bydlení, potvrzení o přijetí do školky, nájemní smlouvu a další potřebné dokumenty. Pak se pokusíme těmto lidem pomoci vymanit se z vlivu člověka, který jim tady sehnal práci,“ dodává Jiří Kolář s tím, že pomoc cizincům je běh na dlouhou trať