Výsledky mimořádného měření kvality koupací vody ve 31. týdnu potvrdily špatnou kvalitu vody u Podolska na Orlíku, kde od 13. července platí zákaz koupání. Sinice se rozšířily i v rekreačním rybníku Hejtman a ve druhé sledované lokalitě na Orlíku – na Radavě.

„Vodu ve sledované lokalitě u Podolska na Orlíku nemůžeme ani po tomto mimořádném měření klasifikovat jinak nežli jako nebezpečnou ke koupání,“ upozornila k situaci ve čtvrtek 3. srpna 2023 ředitelka Krajské hygienické stanice (KHS) Jihočeského kraje Kvetoslava Kotrbová. „Dle aktuálního rozboru jsou zde významně překročeny limitní hodnoty III. stupně pro ukazatele sinice, chlorofyl-a, vodní květ a byla zde zjištěna snížená průhlednost. Voda neodpovídá hygienickým požadavkům a pro uživatele představuje akutní poškození zdraví! Dne 13. července zde KHS Jihočeského kraje vyhlásila dočasný zákaz používání povrchové vody koupání. Vodu celkově hodnotíme stupněm 5. Voda ve druhé sledované lokalitě na Orlíku u Radavy dostala při mimořádném měření čtyřku, podle aktuálního rozboru jsou zde výrazně překročeny hodnoty pro ukazatele sinice a chlorofyl a,“ uvedla ředitelka KHS Jihočeského kraje Kvetoslava Kotrbová. Voda na Radavě neodpovídá hygienickým požadavkům a pro uživatele představuje zdravotní riziko, koupání a provozování vodních sportů nelze doporučit zejména pro děti, těhotné ženy, osoby trpící alergií a osoby s oslabeným imunitním systémem.

Voda znečištěná sinicemi. Ilustrační foto.Voda znečištěná sinicemi. Ilustrační foto.Zdroj: Deník/Gabriela Pirklová

Čtyřkou byla hodnocena i jakost vody v rekreačním rybníku Hejtman na Jindřichohradecku. Dle aktuálního rozboru je voda nevhodná ke koupání, je výrazně překročena hodnota ukazatele sinice, chlorofyl-a a snížena průhlednost. Voda neodpovídá hygienickým požadavkům a pro uživatele představuje zdravotní riziko, koupání a provozování vodních sportů nelze doporučit zejména pro děti, těhotné ženy, osoby trpící alergií a osoby s oslabeným imunitním systémem. Řádné měření kvality vody bude realizováno v pondělí 7. srpna, výsledky budou k dispozici ve čtvrtek 10. srpna.

Krajské hygienické stanice podle stanovené metodiky v rámci koupací sezony od konce května do konce srpna sledují a vyhodnocují kvalitu „další povrchové vody ke koupání“ v určených koupacích oblastech, tedy místech s vysokou koncentrací rekreantů, jež ale nespadají mezi řízená přírodní koupaliště a nemají svého provozovatele.
· V Jihočeském kraji se kvalita povrchové vody ke koupání dlouhodobě sleduje na Lipně u pláží v Lipně nad Vltavou, Horní Plané a Černé v Pošumaví, na Orlíku jsou to pláže u autokempu Radava a u Podolska a na Jindřichohradecku dva vyhledávané rekreační rybníky Hejtman a Staňkovský rybník.
Sinice. Ilustrační fotoSinice. Ilustrační fotoZdroj: Deník/Alexandr Vanžura
· Řádné odběry vody se provádějí podle monitorovacího kalendáře jednou za dva týdny, v místech, kde vzorky nevyhověly, se v následném týdnu provádějí mimořádné odběry. Výsledky odběrů jsou zveřejňovány ve čtvrtek na webových stránkách KHS Jihočeského kraje a v médiích. Obsahují klasifikaci jakosti vody od jedničky po pětku, a v případě zhoršené kvality vody i upozornění na možná rizika, rizikové skupiny a způsoby prevence.
· Povrchová voda, využívaná ke koupání a vodní rekreaci, může být kontaminována dvěma velkými skupinami mikroorganismů – řasami a sinicemi (cyanobakteriemi). Při jejich rozvoji vzniká ve vodě vegetační zákal, často viditelný pouhým okem. Zákal je vždy identifikátorem snížené kvality vody. Zatímco řasy působí především esteticky, sinice jsou silně toxické a při větší koncentraci mohou vyvolávat alergické reakce až akutní otravy. Ty se mohou projevovat podle množství požití a typu sinicemi produkovaných toxinů střevními a žaludečními potížemi, bolestmi hlavy, ale při silné kontaminaci a požití kontaminované vody mohou vyústit až po vážnější jaterní problémy.
· Řasy mohou způsobovat alergické reakce v podobě zarudnutí očí, rýmy či kožních ekzémů.
· Výskyt řas a sinic ve vodě není nic nového, například sinice patří k vůbec nejstarším organismům na planetě. V souvislosti s oteplováním povrchových vod, ale především s intenzivní lidskou činností, v jejímž důsledku se do povrchových vod dostávají živiny jako fosfor či dusík, dochází k jejich nežádoucímu rozvoji.