Sotva si rozbalil pod stromečkem dárky a potěšil se vrtulníkem, jemuž upadlo hned druhý den nedopatřením křídlo, čekalo jej dobrodružství, které jen tak někdo nezažije.

Konec Vánoc totiž strávil jedenáctiletý školák Jiří Čížek z Českých Budějovic ve vesmírném středisku Euro Space Centrum v belgickém Transinne. Vyzkoušel si zde na simulátoru měsíční chůzi nebo stav beztíže. Setkal se tu také se skutečnými astronauty.

„Vyráželi jsme 26. prosince večer z Prahy. Cesta byla dobrá, ale trochu dlouhá, jeli jsme asi osm hodin, ale měli jsme to s přestávkami,“ líčí žák páté třídy Základní školy Matice školské. Loni se zapojil do soutěže Expedice Mars 2010, již pořádá Dětská tisková agentura, a v závěru roku se probojoval mezi 12 finalistů, kteří prokázali nejlepší znalosti o vesmíru a kosmonautice. Za odměnu je čekal právě výlet do Belgie.
„Do vesmírného centra jsme přijeli druhý den ráno. Měli tam ještě zavřeno, tak jsme se začali koulovat. To bylo první, co jsme dělali,“ směje se Jirka. Následně se účastníci expedice přesunuli na oběd a pak na prohlídku gyroskopu (navigační zařízení, které se používá zejména u letadel a balistických raket. Pozn. redakce) a simulátoru měsíční chůze. „Je to taková židlička, na kterou jsou ze stropu zavěšeny pružiny, a člověk tam jakoby skáče,“ popisuje Jiří Čížek.

Další den čekal na malé astronauty simulátor stavu beztíže. Dostali přitom za úkol opravit satelit, který se nacházel ve velké výšce. „Byla tam zas jiná židlička a taková stěna. Přes tu židličku šlo jakoby lano. Na jeho druhém konci je barel a ten se naplnil vodou o stejné váze, jakou jsme měli my,“ vysvětluje školák z Budějovic. Dalším trenažérem, který měl možnost si vyzkoušet, byla rotující židle. Ta se s člověkem roztočí na 40 vteřin a po jejím zastavení se prý zjišťuje, jak dlouho trvá mozku uvědomit si, že už se netočí. „Všechny ty trenažéry byly dobré. Sranda byla na tom simulátoru měsíční chůze a taky na gyroskopu,“ hodnotí Jirka.

Večery trávili účastníci expedice hraním nejrůznějších her. Kromě dětí z České republiky byli v Transinne i malí astronauti ze Slovenska, Belgie a Anglie. Zlatým hřebem programu pro ně byl simulovaný let raketoplánu Amicitia. Posádku tvořilo vždy šest dětí, Jirka Čížek v ní působil jako geolog – architekt a jeho hlavní funkcí byla takzvaná podpora života.

„Dostal jsem manuál a scénář letu, všechno samozřejmě v angličtině. Pak šla naše posádka vyzkoušet cvičně simulaci letu. Byl to jen trénink, ale zjistili jsme, že řízení raketoplánu vůbec není taková zábava, jak jsme si všichni mysleli,“ dodává. Přesto si však prý jejich hlavní posádka vedla velice dobře. Měla poměrně klidný let, na oběžné dráze se odpojila od kosmické stanice a čekal ji návrat na Zemi. „Na závěr jsme si pak šli každý postavit svou vlastní raketu, kterou jsme pak odpálili,“ zmiňuje Jirka.

Návštěva belgického vesmírného centra jej doslova nadchla. Zálibu v kosmonautice a astronomii našel asi před dvěma lety a i v budoucnu by se rád věnoval nějakému technickému oboru, například architektuře. „Určitě to bylo dobrý v tom, co mě zajímá, dozvěděl jsem se tam toho víc. Pokud bych měl někdy tu možnost, tak bych se určitě rád do opravdové rakety posadil,“ neskrývá Jirka Čížek své přání do budoucna.
Do expedice pořádané Dětskou tiskovou agenturou už se zapojit nemůže, ale rád by v budoucnu zkusil štěstí v soutěžích, které organizuje Česká kosmická kancelář. Jsou však určeny pro starší děti, takže si na ně bude muset vzhledem ke svému nízkému věku ještě několik let počkat.