„Když řeknu, že manžel řve jak šelma, nebudu moc přehánět. Nejde snad ani o to, že si připadáte, jako když noc trávíte v kleci s nevrlým tygrem. Já se o něj ale normálně bojím, chrápání toho mého vypadá a zní skoro jako by se zrovna nadechoval naposledy, úporně lapá po dechu. A já jsem strachy bez sebe, že se mi co chvíli udusí, pořád ho hlídám a ne a ne usnout“ vysvětluje paní Jitka důvod, proč každý z manželů spí raději na jiné straně bytu.

Zdravotní riziko

Třebaže příliš hlasitý spáč dobře ví, že jeho problému odborníci říkají spánková apnoe, odmítá ho tvrdošíjně řešit. Podceňování chrápání může mít ale vážné následky pro zdravotní stav. V sázce je vysoký krevní tlak, akutní srdeční a mozkové příhody, mnohdy i zhoršení průběhu diabetu.

Nebezpečné je podle lékařů zejména takzvané explozivní chrápání, kdy člověk střídavě chvíli chrápe a chvíli ne. V těchto okamžicích se totiž dostavují zástavy dechu. Přestávky v dýchání trvají nejčastěji od 10 do 30 vteřin, mohou být ale i delší. Při apnoe často klesá hladina kyslíku v organismu. Člověk spí neklidně a opakovaně se krátkodobě probouzí.

Nejen únava

A ani ve bdělém stavu to takoví lidé nemají jednoduché. Po probuzení cítí palčivé sucho v krku, trápí je únava, ztráta soustředěnosti, zhoršující se paměť, potíže s erekcí a zejména tendence v průběhu dne usínat.

„Sklony k usínání se projevují hlavně při monotónních činnostech, což je například řízení motorových vozidel. Je přitom prokázáno, že lidé trpící syndromem spánkové apnoe způsobují až sedmkrát více dopravních nehod, než ostatní řidiči,“ ukazuje na další z rizik primář oddělení plicní a TBC českobudějovické nemocnice Václav Šnorek.

Právě na tomto oddělení existuje jedna ze dvou nemocničních spánkových laboratoří, které se léčbě poruch spánku věnují. Jejich péčí projde ročně několik set pacientů. Jedna laboratoř je součástí plicního oddělení v sedmém patře centrálního pavilonu v horním areálu a druhá funguje v rámci Neurofyziologické laboratoře v dolním areálu nemocnice.

Nocleh v nemocnici

„Naše diagnostika se věnuje problémům dýchání ve spánku, od prostého chrápání až po těžký syndrom spánkové apnoe, “ uvedl primář Šnorek.

Pacient, u něhož existuje podezření na syndrom spánkové apnoe, přespí několik nocí v nemocnici. První noc je vyšetřen na diagnostickém přístroji, který mapuje průběh spánku. V případě zjištění těžších forem syndromu spánkové apnoe následují obvykle tři noci, během nichž lékaři zjišťují jaký léčebný přístroj, umožňující přidýchávání během spánku, je pro něho vhodný. Při zjištění lehčích forem přicházejí v úvahu zákroky v krku na oddělení ORL.

Léčbu syndromu spánkové apnoe nelze provádět medikamentózně, tedy podáváním léků. „Nejčastější jsou dva, přesto však velmi účinné a pro pacienty velice šetrné, způsoby léčby. Prvním je drobný chirurgický zákrok v horních cestách dýchacích a druhým je léčba přístrojovou podporou dechu během spánku. Nutná je v každém případě změna životních návyků,“ doplňuje Šnorek.