Logo Deník na návštěvě.Zdroj: DeníkV novém seriálu Deníku představujeme tento týden obec Chrášťany. Její kroniku vede od roku 2011 František Landa. Sám pochází a celý život bydlí v Doubravce, která pod Chrášťany patří. „Já jsem se narodil v roce 1944 ještě doma,“ říká František Landa, který je pravým patriotem.

Poukazuje, kromě zajímavé historie, třeba na krásy přírody v okolí. „Dokonce byla kapelníkem jihočeské dechovky Vlachovka Janem Vlachem složena pěkná píseň, která tak nějak pasuje do do naší krajiny,“ upozorňuje kronikář. Píseň začíná textem: ,,Všude kolem nás je na světě krás - nejhezčí ze všech je malebný kout na jihu Čech – blízko Vltavy víska se objeví – Doubravka milá zdáli všechny pozdraví…“

„Přede mnou dělal kroniku Václav Šedivý z Chrášťan. Od roku 1989 do roku 2009,“ připomíná František Landa svého předchůdce s tím, že sám už zpětně doplňoval i zápisy za rok 2010.

Práce kronikáře je podle Františka Landy ve srovnání s minulostí mnohem komplikovanější. „Je to těžší než dříve,“ říká František Landa a vysvětluje, že byl dvakrát na školení pro kronikáře a situace se jen zhoršuje. „Jen se dozvídáme, co nesmíme psát, na co musíme mít osobní svolení. Je to taková zvláštní cenzura. Dříve to nikomu nevadilo. V kronikách bylo kolik se urodilo, kdo co provedl, kolik bylo dobytka v družstvu, kolik se chytlo ryb v obecním rybníku, komu se narodil kluk nebo holka,“ vypočítává František Landa s tím, že měl možnost poznat kroniku Doubravky i vesnic v okolí. Uvádí třeba příklad, kdy kronika podrobně popisovala že proti rebelujícím sedlákům musel zasahovat i okresní hejtman.

Situaci trochu řeší chrášťanský zpravodajec tím, že ke kronice pořizuje přílohy. Ve hře je i počítačová verze pamětní knihy, zatím ji stále píše ručně. Materiál shromažďuje průběžně celý rok a a zápis pak dělá najednou. „Připravím si zápis, projdu vše, jestli jsem na něco nezapomněl a pak to teprve přepisuji,“ přibližuje postup práce František Landa.

TÝDEN NEBYL DOMA

Ke kronikářství se dostal spíše náhodou. Čtyřicet let pracoval u ČSAD České Budějovice, divize Týn nad Vltavou, potom u ČSAD České Budějovice Jihotrans „Přišel jsem z vojny jako řidič a začal jsem jezdit na nákladním autě Praga RN, pak přišly škody a liazky. Potom jsem přešel na autobusy. Řidiči měli na konečných několik nocležen, v Bernarticích, v Dřítni na faře nebo v Olešníku. Celý týden jsem třeba nebyl doma,“ vzpomíná František Landa, který chtěl už jako kluk řídit autobus, který vídal na konečné v Doubravce. Profesně pak končil jako provozní náměstek.

Kromě kroniky se nyní v důchodu věnuje včelaření a myslivosti - je starostou honebního společenstva Doubravka a je také starostou dobrovolných hasičů. Rád by předal nějakou funkci svému nástupci ale bohužel u mladší generace není zájem o takovou práci. A ke stinným stránkám rozsáhlých aktivit patří také příslušná agenda. „Doma mám jednu místnost jen na ten můj úřad. Dá to zabrat,“ říká vážně ale v dobrém. Ovšem s úsměvem připojuje, že na druhou stranu má alespoň stále co dělat. Dodává, že má také lepší přehled, a je pro kroniku výhodou, když v tolika organizacích pracuje. A oceňuje, že stále má i podporu své manželky.