Málokdo z obyvatel Budějovic nezná Rabenštejnskou věž. Nepřehlédnutelná součást hradebního systému města je i turistickou atrakcí. Do konce minulého roku sídlil v jejím sousedství také obchod Domestica, který ale prostory v těsné blízkosti Mlýnské stoky opouští.

Uvolněné místo se může stát součástí nové turistické trasy, kterou by město podle náměstka primátora Tomáše Bouzka mohlo vybudovat.

„Zpřístupnili bychom cestu historickými Budějovicemi nejen královskými,“ naznačuje Tomáš Bouzek, že by trasa mohla nabídnout nejen zajímavou architekturu, ale i pohled do historie města.

První myšlenka vzešla podle Tomáše Bouzka od spolku Města Otakarova a od některých zastupitelů. „Je to iniciativa pánů Juraje Thomy, Svatomíra Mlčocha a Jaromíra Schela,“ vyjmenovává původce nápadu Tomáš Bouzek.

Spolek města Otakarova nyní připravuje podle Svatomíra Mlčocha expozici o zakladateli Budějovic Přemyslu Otakaru II. v jiné městské věži – Železné panně. „V letošním roce by to mělo být dokončeno,“ říká Svatomír Mlčoch k jedné z možných zastávek na budoucí turistické trase.

S Jihočeským muzeem a dalšími institucemi by mohlo město České Budějovice spolupracovat na vytvoření nové historické expozice v Rabenštejnské věži. Podle náměstka primátora Tomáše Bouzka se nabízí několik témat, která by bylo možné zpracovat – koněspřežka, česko – německá historie města nebo vojenská minulost nedalekých Mariánských kasáren, kde sloužil třeba Jaroslav Hašek, autor Švejka.

Náměstek primátora Viktor Vojtko poukazuje na to, že dnes jsou hlavními turistickými atrakcemi města náměstí, Černá věž a Budvar. Posílení nabídky by bylo určitě vítané.

Spolek Města Otakarovav současnosti v Železné panně, jiné věži, jež byla součástí hradebního systému, dokončuje expozici o Přemyslu Otakaru II. A navrhl městu, že by mohlo jít dál a vytvořit několik expozic na trase, která by vedla městskou památkovou rezervací. „V Rabenštejnské věži by se mohla instalovat expozice, kterou bych nazval od koněspřežky po Jiráskův jez,“ říká Svatomír Mlčoch ze spolku. To by znamenalo časově od 19. století do 30. let 20. století. Svatomír Mlčoch ale zdůrazňuje, že od spolku vzešla jen myšlenka a námět musí zpracovat město. Podle Tomáše Bouzka by to možné bylo. A do trasy by se dala zařadit i polygonální bašta přístupná z Piaristického náměstí. „Dalo by se tu uvažovat o další výstavě. Možná rozkvět měst v době renezance,“ říká Tomáš Bouzek.

Celý projekt ale náměstek primátora vidí v delším časovém horizontu. „Budeme muset řešit i ekonomickou stránku věci,“ upozorňuje Tomáš Bouzek s tím, že třeba prohlídky Rabenštejnské věže dosud zajišťoval obchod Domestika. Ten ale v přízemí objektu končí. A nová expozice by se tedy musela zřejmě i personálně obsadit. Možnou dobu potřebnou pro vznik výstavy v Rabenštejnské věži tak vidí Tomáš Bouzek nejméně na rok.

Rabenštejnská věž byla součástí hlavní budějovické hradby. Ve výši prvního patra jsou dodnes patrné zbytky ochozu.

Přízemí bylo původně přístupné žebříkem z prvního patra. Stejným způsobem byla propojena i zbylá podlaží.

Rabenštejnská věž, která pochází ze 14. století, má své jméno po havranech. Dnes je symbolicky jejich kolonie usídlena hned za Mlýnskou stokou.