Co má na starost
- sociální věci, komunitní plánování sociálních služeb
- národnostní menšiny
- školství
- řešení otázek zaměstnanosti
- podpora zájmové činnosti mládeže a sportu
- celoživotní vzdělávání
- přeshraniční spolupráce v rámci svěřené kompetence

Sto dvacet pět. Tolik škol pod správou kraje se nachází na jihu Čech. Do jejich lavic v tomto roce usedlo zhruba 26, 4 tisíce studentů. Právě školství a nejen to má na Krajském úřadu Jihočeského kraje v Českých Budějovicích na starosti Zdeněk Dvořák (KDU-ČSL), který byl 25 let ředitelem Biskupského gymnázia.

„Dnes je ve školství pestrá nabídka oborů, které tu v minulosti nebyly. Hned v roce 1990 vznikla v Českých Budějovicích například konzervatoř. Pak přišly další typy škol – církevní, soukromé. To mění klima v kraji,“ řekl jihočeský náměstek s tím, že to s sebou přináší soutěživost. „Každá škola se musí snažit, aby nalákala žáky,“ dodal.

Ne vždy to měly školy ale jednoduché. Kvůli poklesu porodnosti po roce 1989 došlo totiž ke sloučení některých škol. Namísto původních 189 jich je dnes v kraji již zmíněných 125. „Ten pokles trval osm let. Představte si, jeden rok se za rok narodilo sto osmdesát tisíc dětí. Pak se ale po dobu osmi let rodilo ročně jen zhruba devadesát tisíc. To se samozřejmě projevilo vylidňováním mateřských škol, poté základních, a samozřejmě středních škol,“ vysvětlil, proč došlo ke zrušení 64 škol.

Na otázku, jak se zřízení krajů, za dvacet let projevilo právě ve školství, odpověděl: „Tím, že se zřídily kraje, tak se začala koordinovat programová část rozvoje školství. Když byly jen okresy, tak se stávalo, že chtěl každý okres jedno a totéž, což nebylo možné naplnit, protože na to nebyla kapacita. Když se ale řeklo, že tahle konkrétní škola bude jen v tomhle místě, tak už se program, třída naplnila,“ uvedl Zdeněk Dvořák.

Hejtmanka Jihočeského kraje Ivana Stráská.
Přeju si, aby byl náš kraj pro Jihočechy opravdovou láskou

Druhou věcí, jež se za roky posunula kupředu, je podle něj tvořivost a iniciativnost ředitelů jednotlivých středních škol. „Jako příklad bych uvedl třeba spolupráci s panem Petrem Káninským z Obchodní akademie, Střední odborné školy a Středního odborného učiliště v Třeboni. Spolupracují s Německem, Rakouskem nebo Francií, mě napadlo, že by bylo dobré navázat spolupráci s Čínou. Ta má totiž velké zásoby horského křišťálu. Ten křišťál brousí a zpracovávají, přičemž jeden brusič na jednom výrobku pracuje klidně i pět let. Samozřejmě ale dělají i menší zakázky. A nám se podařilo, právě i díky panu řediteli z třeboňské školy, domluvit, že do Číny z Třeboně odjelo pět studentů s mistrem a měsíc se zde učili brousit horský křišťál. Každý dostal kousek křišťálu, osnovu a vybrousili si výrobek, který si pak vzali domů. V letošním roce by mělo k nám na jih na oplátku přijet z Číny pět studentů a učit se brousit sklo,“ přiblížil jen jednu z akcí.

Jiné požadavky mají učitelé podle něj také na studenty. „Doba se posunula. Dnes se klade důraz na větší samostatnost studentů. Dřív docházelo k plnění úkolů, dnes mají studenti větší volnost, samostatnost,“ popsal krajský náměstek své zkušenosti. Současně přiblížil i některé z investičních akcí. „Deset milion půjde letos na opravu krovu a výměny střešní krytiny zadní části Gymnázia Jírovcova v Českých Budějovicích, třináct milionů investuje kraj do rekonstrukce školní jídelny a odpadů na Středním odborném učilišti Lišov, celkem třicet milionů pak investujeme do rekonstrukce školního hospodářství v Zadově,“ uvedl Zdeněk Dvořák.

Zdeněk Dvořák
Chtěl bych, aby Jihočeši znali svou cenu, říká Zdeněk Dvořák

Jak si školství v kraji představuje za dalších dvacet let? „Když jsem začínal před pětadvaceti lety coby ředitel na Biskupském gymnáziu a přijeli jsme ven, tak zde lidé žijící vše, co bylo z Východu, podceňovali. Pamatuji si, že se studenti museli vyrovnávat s otázkami typu ‚Ty máš mobil, e-mail, počítač?‘Od nás tam jeli studenti, kteří byli talentovaní, skromní, pracovití. Čili já bych si rád představoval, že v Jihočeském kraji budou za dvacet let občané, kteří budou znát svou cenu, budou se cítit rovnoprávnými občany Evropské unie, budou si vědomí toho, že mají co nabídnout a nebudou se bát o svou budoucnost,“ zamyslel se Zdeněk Dvořák s vědomím, že jim v tom musí pomoci také škola. „Studenti tak do zahraničí nebudou jezdit na týden, ale alespoň na měsíc, aby poznali prostředí, kulturu, i mentalitu lidí. Když jsem byl na Biskupském gymnáziu, preferoval jsem studijní programy od půl roku výš. Za optimální situaci jsem považoval rok,“ dodal na závěr Jihočech, který za nejkrásnější oblast kraje považuje Novohradské hory.

Školství v číslech
- K datu vzniku krajů (1. ledna 2000) byl kraj zřizovatelem 189 škol a školských zařízení
- K 1. 1. 2020 je kraj zřizovatelem 125 škol a školských zařízení (střední školy, vyšší odborné školy, speciální školy, DDM, ZUŠ a další).
- V průběhu fungování kraje došlo k redukci některých škol formou sloučení, popřípadě splynutí. Důvodem byl i pokles žáků ve středních školách několik let po sobě. V roce 2010 bylo ve středních školách cca 32 tisíc studentů, v současné době je to cca 26,4 tisíc. Největší pokles žáků byl v letech 2010 až 2014 (každoročně o 1200 studentů).
- K reprodukci majetku slouží Fond rozvoje školství, prostřednictvím kterého šlo na investice za poslední tři roky finanční prostředky z rozpočtu ve výši 646 milionů korun. V roce 2020 je pro školy prostřednictvím FRŠ na investice cca 290 milionů korun.
- Kraj podporuje především technické vzdělávání, například prostřednictvím dotačních programů. Jedním z nich je Stipendijní program, kdy žáci ve 14 učebních oborech vyučovaných na 20 středních školách mohou získat motivační stipendium za dobré studijní výsledky a docházku, a to za tři roky až 27 tisíc korun.
- Kraj v roce 2018 rozhodl o finanční podpoře žáků pro účast na lyžařském výcviku, a to ve školním roce 2018/2019 a 2019/2020. Zatím bylo podpořeno cca 1200 studentů z 68 škol ve dvou vlnách, a to částkou cca 5 milionů korun.
- Kromě provozního rozpočtu pro krajské školy zajišťuje kraj i rozpočet na platy pro zaměstnance škol, a to jak obecních, tak krajských. V počátcích kraje byl tento objem ve výši cca 4 miliard korun, pro rok 2020 je objem ve výši cca 8,5 miliardy korun.

Dotace
- V aktuálním programovacím období (2014-2020) se kraji daří čerpat pro zřizované školy a školská zařízení prostředky z evropských fondů v celkové výši přes 1,5 miliardy korun.
- Na zmíněných nákladech ve výši 1,5 miliardy korun se dotační prostředky EU a státního rozpočtu podílí více než 1,1 miliardou korun, zbylou částku hradí Jihočeský kraj.
- Nejvyšší objem prostředků (730 milionů korun) je čerpán z programu IROP na rekonstrukce školních budov a zlepšení jejich vybavení. Kraj se zde podílí 105 miliony korun.
- Na snížení energetické náročnosti v programu Operační program životní prostředí se kraj podílí 300 miliony korun, celkové náklady činí 468 milionů korun.
- Ke zlepšení výuky na školách všech stupňů je určen Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání, kde je pro krajem zřizované školy určeno skoro 300 milionů korun evropských dotací.