Báječná parta,  možnost zapojit se do spousty  aktivit, milý personál, příjemné bydlení a vynikající kuchyně, zkrátka opravdový domov, to jsou jen ve stručnosti  důvody, proč si obyvatelé Domova pro seniory ve Chvalkově nedaleko Trhových Svinů myslí, že je o ně skvěle postaráno.
I proto zařízení, ve kterém žijí, sami nominovali do soutěže  Senior centrum roku 2012. A minulý týden po vyhlašování výsledků se spolu s personálem mohli pořádně radovat a  slavit. V konkurenci stovky domovů z celé republiky získal chvalkovský domov  první místo!

Ovšem teprve radost samotných obyvatel byla podle sociální pracovnice Dany Červonyjové pro veškerý personál tou nejkrásnější pochvalou jejich práce. Podle třiaosmdesátiletého Josefa Bartyzala, který do domova pro seniory přesídlil z nedaleké Dobrkovské Lhotky, si tu skutečně není na co stěžovat.  „Výborné stravování tu máme,  všude je perfektně čisto, naše  ergoterapeutky se skvěle starají o zájmové činnosti, hodně chodíme ven na procházky," pochvaluje si jeden z devětačtyřiceti obyvatel domova.

Právě snaha vytvořit klientům domov v tom pravém slova smyslu, je podle ředitelky zařízení Ludmily Hoffelnerové  jeho největší  devizou.  „My sami si nejvíc zakládáme na tom, že nejsme jenom zařízení, kde je o klienty postaráno, ale že jsme pro ně domovem. Je to tu mnohem víc domácí než ve velkém zařízení. Zkrátka jsme všichni dohromady velká rodina," zdůrazňuje Ludmila Hoffelnerová.

Za pravdu jí dává i Lenka Kopecká, předsedkyně správní rady nadačního fondu Veselý senior, který soutěž vyhlásil. „Je vidět, že ve Chvalkově dávají všichni do práce srdíčko a že je pro seniory opravdovým domovem," oceňuje.

Babičky a dědečkové skákali radostí

Na první pohled  vás nadchne přátelská domácí atmosféra, klid, čistota a záplavy živých květin, nepotkáte tu zamračenou tvář a pokud hledáte dveře ředitelny, pošlou vás do těch dokořán otevřených. Vítejte na návštěvě  v Domově pro seniory Chvalkov, čerstvém vítězi soutěže Senior centrum roku 2012.

Pyšní tu na nečekané ocenění nejsou zdaleka jen zaměstnanci, patřičně hrdí jsou především sami obyvatelé, kteří svůj domov do celorepublikové soutěže nominovali. „Mile mě překvapilo, jakou radost měli právě klienti, že náš domov vyhrál. Dokonce i lidé, kteří se až tak moc neúčastní volnočasových aktivit, i ti, kteří už nemají tolik sil, skákali radostí na postelích. To byla ta nejkrásnější pochvala naší práce," říká sociální pracovnice Dana Červonyjová, která spolu s kolegyní skvělou zprávu minulý týden přivezla z Prahy.

„Já byl zrovna na návštěvě svého domku v Dobrkovské Lhotce, když mi telefonovali, že je ve čtvrtek oslava, abych přijel," líčí okamžik, kdy se o vítězství domova dozvěděl, třiaosmdesátiletý Josef Bartyzal.

Podle něj si Chvalkovští ocenění rozhodně zaslouží. „V první řadě stravování, to je tady výborné,  nikdo si nemůže naříkat, že by něco nechutnalo nebo že by dostával málo jídla. Když vezmeme úklid, všude je pořád perfektně čisto. Co se týče sester, ty jsou výborné a moc hodné. Skvělé jsou i zájmové činnosti, to mají všechno na starosti naše ergoterapeutky. Kromě toho jsme si tu zavedli, že kdo má narozeniny a chce je oslavit, ony to tu připraví a máme to tu pak jako o svatbě," vypočítává klady života v domově.

„Co je tu nejlepší? Jen se rozhlédněte," ukazuje kolem sebe další z obyvatel, třiadevadesátiletá Anděla Baborová z Trhových Svinů.  „Líbí se mi tu to krásné prostředí, spousta květin, nádherný výhled, okolí máme pěkné," dodává .

I osmdesátník Radoslav Caha, který přesně polovinu života prožil v nedalekých Čížkrajicích, pokyvuje souhlasně hlavou. „Všichni jsou sobě přátelští. Jsou tady party, co se třeba sejdou na hraní karet. Já si ale cením i toho, že tu mám zároveň dost soukromí, rád čtu nebo kytuju letadla. A hraju  na hudební nástroje, na kytaru a mandolínu, teď ale čekám na ladičku, abych měl podle čeho naladit. Až to budu mít hotové, budeme hrát dohromady se sestřičkou Dášou," těší se Radoslav Caha.

Právě podobná hodnocení obyvatel přiměla zaměstnance domova, aby vůbec podali do soutěže, kterou vyhlašoval  nadační fond Veselý senior, přihlášku. „Jednak to mohl udělat management zařízení, jednak klienti. Nám bylo blbé, abychom se přihlásili sami, tak jsme obešli klienty, jestli by oni měli zájem," vysvětluje Dana Červonyjová.

Pořadatelé soutěže hledali zařízení, o kterém by se dalo říct, že je pro seniory skutečným domovem. Součástí přihlášky byly nejenom faktické údaje, jako je třeba počet pokojů a lůžek v nich, ale i statistika stížností. Porotu zajímaly i služby, které domov poskytuje, ale třeba i fotografie z volnočasových aktivit.

Že Chvalkovští natolik uspějí, nečekali ani oni sami. „Nadšení jsme byli už, když přišla zpráva, že jsme byli vybraní mezi 21 finalistů. Ani jsme tomu nechtěli věřit. Když nás vyhlásili jako vítěze, byla to neskutečná radost. Fakt jsme něco takového nečekali, vždyť jsme ve srovnání s jinými takové malé zařízení uprostřed luk a lesů a najednou nás vyhodnotí jako nejlepší," kroutí ještě dnes hlavou ředitelka Ludmila Hoffelnerová.

Za vítězství v soutěži dostane domov pro seniory speciální zvedací zařízení, které usnadňuje sestřičkám koupání imobilních klientů.