Vedle peněžní náhrady by některým řádům a kongregacím mohly být navráceny i nemovitosti. Připravenou dohodu ale čeká ještě velmi dlouhá a obtížná cesta přes parlament.

Největší díl z odškodnění by měl připadnout římskokatolické církvi, nároky ostatních společenství věřících jsou nepoměrně menší, protože i objem zabaveného majetku je nesrovnatelný. Velká část církevních budov se ale vydávala už krátce po roce 1989.

Například v Českých Budějovicích získaly ženské kongregace budovy v Lipenské ulici a v ulici Na Sadech, kde jsou dnes mateřské školy a základní škola. „Dominikánský klášter na Piaristickém náměstí a klášter petrinů v Žižkově ulici byly vráceny církvi v roce devatenáct set devadesát jedna,“ uvedla Dana Smolková, ekonomka českobudějovického biskupství.

Samotné biskupství by za své majetky a za majetky farností mělo získat finanční náhradu. „Umožní to odblokování původního církevního majetku, aby s ním stát a obce mohly nakládat,“ vysvětlila Smolková. Obce například chtějí pozemky pro novou výstavbu nebo pro infrastrukturu.

Od středověku

Majetek, zabavený církvím a řádům po roce 1948, zejména krátce po roce 1950, je totiž nyní blokován zvláštním zákonným ustanovením a nelze s ním nakládat, dokud se stát s církvemi nedohodne.

Nemovitosti by mohli na Českobudějovicku získat například cisterciáci z vyšebrodského kláštera. Vznikl už ve 13. století s podporou Vítkovců a jeho majetek zasahoval v minulosti až do Rakouska.

„Převážně jsou to lesní pozemky, ale i polnosti a další nemovitosti,“ řekl k majetku, který by mohl být řádu navrácen, advokát Tomáš Holas. Nejvíce se nároky týkají okresu Český Krumlov, částečně i okresu České Budějovice. „Majetek získával vyšebrodský klášter v průběhu staletí,“ zdůraznil Holas.

Památky podpoří

Finanční náhrady a navrácení nemovitostí by měly napomoci při údržbě klášterních a farních budov nebo kostelů.

Státní příspěvek na obnovu památek by však měl zůstat zachován. „Na financování oprav kulturních památek by se měl stát i nadále spolupodílet stejně jako u jiných vlastníků,“ poznamenala Dana Smolková.

Vyrovnání by se týkalo i menších církví. Jednou z nich je například Církev adventistů sedmého dne. Po roce 1952 byla komunistickým režimem zakázána, žila v ilegalitě a k obnovení činnosti došlo v roce 1956, ale majetek, movitý i nemovitý, jí navrácen nebyl.

„Naši věřící dávají desátky, majetek naspořili naši předkové, proto jsme usilovali o to, aby nám byl vrácen,“ řekl Deníku Pavel Šimek, předseda Církve adventistů sedmého dne. Nemovitosti a další vlastnictví církve, zabavené v roce 1952 a dodnes nenavrácené, bylo odhadnuto na současnou zhruba miliardovou hodnotu a podle toho by se také adventisté podíleli na vyrovnání.

„Pokud by zákon prošel, dostávali bychom po šedesát let třicet dva milionů ročně. Ale nechceme, aby tyto prostředky šly jen na správu církve,“ zdůraznil Šimek. Peníze chce církev vložit i do svého školství a do humanitární organizace ADRA.

V krajském městě získali adventisté po roce 1989 zpět modlitebnu v ulici Fráni Šrámka. „Komunisté z ní udělali agitační středisko,“ uvedl jeden z členů církve Aleš Trdla. Po vrácení však modlitebna nepostačovala nárokům, a tak byla svépomocí zcela přebudována. V krajském městě by se dnes již vyrovnání adventistů netýkalo.

Nová dohoda státu a církví však je teprve na počátku zákonného uvedení v život. A opozice z řad ČSSD a KSČM už dala najevo své výhrady. V případě, že parlamentem zákon skutečně projde, odborníci očekávají, že začne platit nejdříve koncem roku.