„Mimo jiné lákají tří– až šestileté k technickým experimentům s 257 předpřipravenými fyzikálními pokusy, čtou jim a hrají s nimi fotbal,“ píše deník OÖN. „A děti by je chtěly pořád…“

Zemská radní pro vzdělávání Doris Hummerová říká, že v říjnu odstartovaný projekt běží velmi dobře. Civilkáři vnášejí do předškolní pedagogiky mužský vzor a pohled na věci. „To je v povolání s dominancí žen to nejdůležitější,“ říká. Na 8000 učitelek ve školkách je jen devět učitelů a jeden ředitel.
Civilkáři absolvují nejprve kurs se semináři mimo jiné z pedagogiky, psychologie a mluvy.

Sociální utopie?

Městská rada Lince schválila linie sociálního programu na příštích 15 let. Detašovaná pracoviště odboru sociálních věcí nemají být jen ve dvou problémových čtvrtích, aby „hasily požáry“, ale na více místech. Mají být přebudována na „lokální komunikační centra“ s poradenstvím a organizací sociální práce.

Spornější jsou další zásady. Země Horní Rakousy je vyzývána k tomu, aby státní podporu poskytovala jen stavebním družstvům, které v domech vyhradí určitý počet bytů pro cizince. Také městské podniky mají strukturu zaměstnanců přizpůsobit kvótě migrantů žijících v Linci. K ulehčení práce ve školách mají být zřízena rodičovská sdružení jednotlivých národnostních skupin žáků. Kromě toho má být podpořena výuka zejména v mateřských školách v mateřském jazyce dětí.

Trh pro slabší

V tzv. sociálním trhu Arcade ve Freistadtu nakupuje momentálně 345 lidí. „Zboží věnují z velké části supermarkety a je dál prodáváno co nejlevněji,“ píše deník OÖN. „Umožňuje to především nasazení mnoha dobrovolníků.“ Produkty jsou tu k mání za ceny o 50 až 70 procent nižší než v „normálních“ obchodech, a pokud jsou po datu minimální trvanlivosti nebo poškozené, ještě levněji, což je podle listu většina. Obrat obchůdku s 20 až 30 zákazníky denně je průměrně 200 eur. Sejde–li se nadbytek některé potraviny, třeba jogurty, je zákazníkům i rozdávána.

Trh má dvě zaměstnankyně, pět žen tu pomáhá dobrovolně, jako 65letá Rosi Sitzová. Po smrti manžela zůstala sama a bez práce, takže tuto příležitost uvítala, píše list. Zboží sváží zaměstnanec Arcade z celého Mühlviertlu. „Supermarkety mají pro něho zboží už připravené, jen diskonty Hofer a Lidl s trhem nespolupracují,“ poznamenávají OÖN. Řidič je jedním z 20 dobrovolníků spolupracujících s tímto trhem. „Jako soudní exekutor jsem viděl mnoho bídy. O to víc mi je jasnější, že se proti ní něco musí dělat,“ říká.

K nákupu na sociálním trhu jsou oprávněni jen sociálně potřební, jejichž měsíční příjem není vyšší než 850 eur čistého a 1230 eur pro manžele (plus 110 eur na dítě). ( www.sozialservice.at)

Do města nepatří?

Na okraji Lince, za Pöstlingbergem, působí křesťanský sociální spolek Theresiengut. V rámci zemědělského projektu tu na 15hektarovém statku kromě dobré péče našlo přiměřené uplatnění také 23 postižených. Ti se nedávno ocitli před nečekaným problémem. Napsal o něm linecký deník Volksblatt.
Město Linec jim totiž upřelo nárok na tzv. „aktivpass“, jejž dosud užívali a který jim umožňoval využívat zdarma, ev. se slevou nabídky volného času ve městě a především koupi měsíční jízdenky na hromadnou dopravu jen za deset eur.

„Nyní město zjistilo, že hlavní sídlo spolku a tedy i celý statek leží mimo území Lince a patří do obce Gramastetten. Aktivpass proto dotyčným osobám škrtlo,“ píše list. Podle vedoucí sociálního úřadu dříve měli „tereziáni“ výjimku, ale ty teď v době napjatého rozpočtu město generálně ruší. Aktivpass platí jen pro osoby s trvalým pobytem v Linci. „Cena jízdy autobusem do města se tak postiženým zvícenásobila,“ pokračuje Volksblatt. „Našlo se ale rychle řešení. Zaskočil starosta Gramastettenu Andreas Peter Fazeni a rozhodl, že dotčení dostanou desetkrát ročně 200 eur. Za ty mohou být zakoupeny přenosné jízdenky a chovanci tak budou moci opět do města levněji cestovat. Prostředky budou uvolněny ze sociálního fondu starosty financovaného z darů.“

Bité ženy

Podle studie institutu pro výzkum rodiny bylo fyzickému násilí vystaveno alespoň jednou už 58,8 procenta rakouských žen, 39,8 procenta se cítí být takto ohroženo. Napsal to deník Volksblatt. Každá třetí žena už někdy dostala lehčí facku, pět procent bylo zbito. „Třicet procent bylo obětí sexuálního násilí, sedm procent znásilněno, čtvrtina byla osahávána proti své vůli,“ vypočítává list.

Světové sjetí si

Dva světové rekordy se zrodily v bavorském Erdingu, v „Galaxy“, podle vlastních údajů největším skluzavkovém areálu Evropy. Deset žen překonalo výkon ve čtyřhodinovém sjíždění družstev, který byl dosud 150 naklouzaných kilometrů. „Skupina stihla sjet během čtyř hodin 817krát,“ napsal deník PNP. „Při tom vyšla více než 100 000 schodů a překonala výškový rozdíl 19 000 metrů. V ‚rouře‘ najela 291,113 kilometru, téměř dvojnásobek dosavadního rekordu!“

A Sandra Morawitzová se pustila do ještě jednoho rekordu, indivividuální šestihodinovky v klouzání. „Taky tady padl rekord – zvládla 141 sešupů, a tedy 50,24 kilometru,“ uvádí PNP.