Čtenáři studují staré mapy i noviny na internetu

„V současné době máme pro čtenáře k dispozici zhruba 240 historických map, které vznikly před rokem 1800. Jsou mezi nimi i opravdové unikáty, které pochází ze 17. a 18. století a se kterými by se asi jinak čtenáři neměli možnost seznámit. Podařilo se nám také zdigitalizovat necelých 800 map z 19. a první poloviny.

20. století. Je mezi nimi i celý jeden atlas světa ze začátku 19. století,“ přibližuje úspěchy knihovny náměstek ředitelky Ivo Kareš.

Problémem, který znemožňuje jejich úplnou dostupnost na internetu, jsou však autorská práva. „Volně přístupné jsou na internetu historické mapy, které vznikly do 20. let minulého století. Mladší mapy jsou pak přístupné pouze na počítačích v knihovně,“ doplňuje náměstek Kareš.

Staré mapy však nejsou tím jediným, co dostalo v knihovně novou digitální podobu.

Periodika

„Při povodních v roce 2002 jsme přišli o časopisy z let 1986 – 2001. V antikvariátech jsme je sehnat nemohli, protože byly příliš nové. Proto jsme ve spolupráci s národní knihovnou získali jejich elektronickou podobu a zároveň tak vznikl nápad na postupnou digitalizaci všech historických dokumentů, které v knihovně máme,“ přiblížila okolnosti počátků digitalizace vedoucí oddělení periodik Ludmila Vlášková. Protože u čtenářů se tento počin setkal s velmi dobrým ohlasem, rozhodla se knihovna převést do elektronické podoby tři vzácné tituly ze svého fondu: Národní listy, Zlatá Praha a Světozor.

„V současné době máme zdigitalizované kompletní ročníky Národních listů z let 1861 – 1941. V souhrnu je to více než 454 tisíc stran,“ pokračuje Vlášková.

Čtenářům díky digitalizaci odpadá manipulace s těžkými svazky novin svázaných v kůži, knihovna se nemusí pak obávat toho, že každou další manipulací může dojít k poškození exempláře.

„Dosud jsme třeba nepovolovali kopírování z Národních listů. Mají velký formát a kopírováním by se výtisky zcela jistě časem zničily. Nyní si je čtenáři snadno prohlédnou v klidu u počítače a pokud je nějaký článek zaujme, není problém jej vytisknout dokonce i v původní velikosti,“ uzavírá Ludmila Vlášková výhody, které z digitalizování výtisků plynou pro čtenáře i knihovnu samotnou.

Autorská práva

Také u periodik platí poměrně přísný autorský zákon, který omezuje jejich volnou prezentaci na internetu. „Volně přístupné jsou výtisky do roku 1860, mladší jsou dostupné opět pouze v rámci naší vnitřní sítě. Obecně platí, že volné šíření díla je možné nejdříve sedmdesát let po smrti autora. U knih je tato informace o autorově smrti snadno dohledatelná, ale u periodik to neplatí.

Do novin mohli přispívat mladí i staří a za bezpečně mrtvé se považují autoři, kteří publikovali do roku 1880,“ vysvětluje náměstek Kareš. V okolních zemích přitom tak přísná pravidla neplatí, například v Rakousku jsou volně přístupné výtisky z 50. let minulého století.

Do budoucna by se jihočeská vědecká knihovna ráda zaměřila zejména na digitalizování regionálních periodik.