V první světové válce zahynulo hned 15 obyvatel Dubného. Byli jimi: Jan Eibl, Václav Hála, Matěj Chaloupka, František Lajer, Antonín Lukeš, František Novotný st., František Novotný ml. (otec a syn), František Hála, František Pelikán, Jan Pražák, Václav Skřivan, Jan Straka, Václav Trs, Pavel Tušl a Petr Tušl.

U dokumentů nalezla i dvě fotografie. Není si ale jistá, zda zachycují právě jejího dědečka, nebo úplně jiného vojáka. Svého předka totiž Blažena Bartyzalová nikdy nepoznala.

Jan Pražák, narozený roku 1884, padl u srbského Kragujevce již 23. listopadu 1914. Byl střelen do srdce. Prozrazuje to úmrtní list, který si Blažena Bartyzalová vyžádala u Vojenského ústředního archivu. „Muž na fotografii je podobný mému otci, když byl přibližně ve stejném věku, a tak si myslím, že by to dědeček mohl být. Bohužel ale nevím o nikom, kdo by mi to mohl potvrdit," lituje Blažena Bartyzalová.

Podle publikace vydané 
u příležitosti 750. výročí založení Dubného bylo z této obce do armády v roce 1914 po všeobecné mobilizaci povoláno 81 mužů. Ti bojovali na italské 
a ruské frontě. „Většina z nich se vrátila po skončení války již v roce 1918, menší část z ruského zajetí v roce 1919," píše se ve zmíněné publikaci.

Pomník na návsi v Dubném připomíná kromě obětí dalších válečných konfliktů i 15 místních obyvatel, kteří zahynuli v první světové válce.S těžkými zraněními a podlomeným zdravím se z fronty navrátilo osm vojáků. Patnáct obyvatel Dubného ve válce zahynulo. Jejich jména připomíná pomník na návsi, odhalený 27. srpna 1922.

V době, kdy Jan Pražák oblékl uniformu, měl s manželkou Marií tři syny – Jana, Vojtěcha a Tomáše. Čtvrtý, Antonín, otec Blaženy Bartyzalové, byl na cestě. „Narodil se až po dědečkově smrti, v prosinci roku 1914. Když babička mého tatínka přivedla na svět, 
o smrti svého manžela ještě nevěděla," zmínila Blažena Bartyzalová, jejíž babička se po ovdovění znovu provdala, a to za ruského legionáře Františka Judla. Tomu porodila ještě tři děti.

„Děda František byl moc hodný pán. Po válce se s babičkou přestěhovali do Perneku, kde babička Marie až do své smrti žila u syna Františka. Moji rodiče zůstali 
v Dubném," popsala Blažena Bartyzalová. „U prarodičů jsem pak prožila mnoho krásných prázdninových dnů. Jako holka jsem ale měla jiné zájmy, než abych se vyptávala na dědečkovy válečné osudy," doplnila Blažena Bartyzalová, jež pořád doufá, že se jí podaří alespoň setkat se s někým, kdo pozná, zda na archivní fotografii je v uniformě právě její dědeček.

Okresní cestářPředtím, než narukoval do války, byl Jan Pražák okresním cestářem. Jeho žena Marie po manželově smrti požádala spolu se svým dalším chotěm Františkem Judlem 
o to, aby mohla práci po manželovi vykonávat právě ona. Jak dokazuje tento dokument, úřady jí nevyhověly:

K žádosti podané vámi a Františkem Judlem za ustanovení okres. cestáře. Oznamuje vám podepsaná okresní správní komise, že nemůže na ni vzíti zřetele, ježto není doloženo řádným dokladem o úmrtí vašeho manžela a není možno do předložení téhož považovati místo to za uprázdněné. (…) Po předložení průkazu o úmrtí vašeho manžela bude nutno vypsati na místo cestářské, jež zastával váš manžel, řádný konkurs a tohoto budete se moci nejen sama účastniti, nýbrž i František Judl může se pak o toto místo ucházeti.

Okresní správní komise v Č. Budějovicích, dne 4. ledna 1921.