To umožnilo také konečně zjistit jeho pohlaví – je to kluk a váží 21,5 kilogramu, napsal pasovský deník PNP. Kus byl narkotizován a vyšetřen – poprvé měli odborníci k dispozici jeho srst a krev ke zkoušce. „Je jedním z mála dospělých rysů v parku, o jehož revíru se dosud nic nevědělo. Nově založeným rádioobojkem se to ted změnilo,“ uvedl list.

Rozvedl, že Kika byl v roce 2008 zaregistrován s matkou Silvií v jižní části parku a později zachycován fotopastmi v Bavorském lese a na Šumavě. Kritici „obojkování“ zvířat připomněli úhyn mladého rysa v roce 2007, možná prý právě v důsledku tohoto „náhrdelníku“. Marco Heurich z vedení parku na dotaz pasovského deníku ujistil, že nyní už jsou obojky jiné konstrukce a dostávají je jen dospělí rysi, Výsledky sledování koťat byly podle něho velmi zajímavé vzhledem k častému mizení mláďat beze stopy. Správa parku se k jejich rádiovému sledování ale vrátí až poté, kdy bude zcela bezpečné.

Bezpečná země

Kriminalita v Bavorsku dále poklesla. Zároveň se zvýšila kvóta objasnění. Loni bylo v této spolkové zemi zaznamenáno 4958 trestných činů na 100 000 obyvatel, nejméně za posledních téměř dvacet let. Statisticky nejbezpečnějším městem Bavorska byl Fürth, Mnichov byl nejbezpečnějším německým městem s více než milionem obyvatel. 74,6 procenta případů bylo objasněno.

Výkonný mazák

Při kontrole bavorské dopravní policie v neděli odpoledne na A 3 byl zastaven 58letý český řidič kamionu. Zjistilo se, že v posledních čtyřech týdnech čtyřikrát překročil denní povolenou dobu řízení (maximálně 10 hodin) až na dvojnásobek!

Ženy láká historie

Pět pasovských muzeí navštěvují z 54 procent ženy. Jejich průměrný věk je 51 let a 45 procent z nich má akademické vzdělání. 85 procent jsou domácí, další v pořadí pak Rakušané, Nizozemci a Američané. Překvapivě roste počet australských hostů. „40 procent návštěvníků pasovských muzeí ve městě přenocuje,“ píše deník PNP. (www.museen-in-passau.de)

Vydry chrání dál

Apel pasovského poslance bavorského sněmu Konrada Koblera na bavorského ministra životního prostředí Markuse Södera a jeho zemědělského kolegu Brunnera k redukci stavu vyder nebo přiměřenému odškodňování rybářů má sotva šanci být vyslyšen. Podle východobavorských rybářů dnes vydry představují pro rybáře a rybnikáře existenční hrozbu.

„Škody způsobené bobry stát hradí, ty po vydrách ne,“ připomíná deník PNP. Konrad Kobler naléhá na ministry, aby ochranářstvím nedopustili podobné přemnožení jako u bobrů. Söder poslancův návrh odmítl. Vydry požívají zvláštní ochrany ze zákona a v Bavorsku jsou podle ministra dál ohroženým druhem, i když se jejich stavy v severovýchodní části země stabilizovaly. „Plošné redukování není z hlediska evropských směrnic možné,“ píše Söder. Ke státním náhradám škod pak není žádný zákonný podklad. Pokud jsou pak odškodňovány škody způsobené rysy nebo vlky, jde podle ministra o platby z vyrovnávacího fondu „velkých šelem“, spravovaného privátním nositelem.

S maturitou z turečtiny?

Na rakouských středních školách se má v budoucnu nabízet jako druhá živá cizí řeč vedle třeba francouzštiny nebo ruštiny také turečtina. Informuje o tom linecký deník OÖN. „Turečtina by se tak stala maturitním předmětem,“ dodává.

Turečtina se momentálně v Rakousku neuvyučuje vůbec, ministerstvo školství ale pracuje na zásadní změně. List vysvětluje, že záměr neznamená, že by žáci tureckého původu mohli absolvovat celou školní výuku ve své mateřštině, jde jen o možnost zvolit si tuto řeč vedle povinné angličtiny jako druhý hlavní jazyk včetně možnosti z něj maturovat. Turecký jazyk by tak přibyl k dalším maturitním volbám vedle třeba španělštiny, ruštiny, polštiny, chorvatštiny atd. Těchto volitelných jazyků se učí v zemi čtrnáct. „K realizaci je ale dlouhá cesta, protože nejprve bude třeba učitelů – a v současnosti pracuje jen univerzita ve Štýrském Hradci na zavedení příslušné katedry,“ píší OÖN.

Nepište „nemocnému“!

Horními Rakousy znovu kurzují přípisy vyzývající k pokračování v řetězové poště pro sedmiletého chlapce nemocného rakovinou na Zemské klinice Podunají v dolnorakouském Tullnu, který si prý přeje vstoupit maximálním počtem dopisů do Guinnessovy knihy. „Jenže žádný takový chlapec neexistuje,“ píše deník OÖN.

K dopisům nejrůznějších firem, škol, úřadů atd. je připojováno šestnáct kopií, z nichž má být deset odesláno dalším adresátům. Na kliniku dochází denně kromě spousty e–mailů až stovka dopisů, s nimiž správa bojuje už jedenáct let (připomeňme, že před časem chodily stejné výzvy i po jihočeských adresách – Deník informoval). V OÖN potvrdila neexistenci konečného adresáta i Andrea Jahnová, spolupracovnice prof. Wolfganga Gstöttnera z univerzitní kliniky ve Vídni. Přiznává, že psychóze sama podlehla a její dopis ze srpna 2010 se stále ještě objevuje v dalších a dalších kopiích…

Cena naděje

„Cenu naděje a porozumění“ propůjčí v pátek 8. dubna od 14 hodin při slavnostním vyhlášení ve Škole na Třístoličníku v Neureichenau letošním laureátům zástupci Zelených z Prachatic, Horních Rakous a bavorského okresu Freyung. Cena se uděluje každé dva roky, přibližuje deník PNP. „Rozhodujícím kritériem je přeshraniční spolupráce,“ píše list. „Dosavadní nositelé ceny – jednotlivci či dobrovolné organizace – se nezištně zasloužili o sociální, ekologické, politické a kulturní projekty v česko–rakousko–bavorském příhraničí.“

Podle deníku vznikla cena v roce 1995. „Členové stran Zelených z okresů Prachatice a Freyung byli nespokojeni s pokroky v politice smiřování oficiálních představitelů zemí. Chtěli dokázat, že v Trojzemí už mnoho lidí intenzivně rozvíjí dobré sousedství, kulturní výměnu a další spolupráci,“ píše PNP. Letos mají být oceněny základní škola v Aigenu _ Schläglu, ZŠ Vodňanská v Prachaticích a střední škola v Grafenau, jejichž spolupráce trvá už mnoho let, napsal deník.

Kozy s perspektivou

V Horních Rakousích je dnes chováno 23 000 koz, 26 procent z celkového stavu ve státě, čímž země našich sousedů vede před Dolními Rakousy a Tyrolskem. „Po válce bylo těchto ‚ajzbánských krav’ 45 000,“ připomněl linecký list Volksblatt. „V osmdesátých letech jejich stav poklesl na 5000.“
59 procent dnešního stavu je drženo v provozech s více než padesáti kusy. Levný chov a dobré možnosti ošetřování zelených ploch představují podle chovatelů zajímavou alternativu zvyšování výnosů farem, ale za rozvoj by prý stála i vyšší produkce kozího a kůzlečího masa. K tomu směřuje i úsilí chovatelů o maximální přímé obchodování.

Sousedé špatně spí

Asi 650 000 lidí, pět procent občanů, v Bavorsku trpí podle odhadu pojišťovny techniků poruchami spánku. Každý druhý postižený je ve věku 40 – 69 let. Konkrétně u zmíněné pojištovny to prý bylo v roce 2008 jen asi 26 000 pojištěnců, rok nato 31 000 a loni kolem 48 000. „Příčinami jsou stres, málo pohybu nebo přílišný konzum alkoholu, nikotinu a kofeinu,“ píše PNP. Dále jsou to noční hluk a chrápající partner…

Kavalírský fuš

Černou práci pokládá většina Rakušanů nadále za „kavalírský delikt“, napsal deník OÖN. 52 procent dotazovaných připustilo, že jsou ochotni si něco udělat ve fušce, což je o dvě procenta víc než před rokem. Jen 18 procent mínilo, že státu černou prací utíkají miliardy na daních ročně. Zastánců tohoto názoru tak bylo nejméně od začátku těchto průzkumů v roce 1996.

Samuela nevrátila

Popáté jel Harald Fröhlich z rakouského Wilheringu zbytečně do 400 km vzdáleného Děčína, kam byl před Vánocemi unesen jeho pětiletý syn Samuel matkou (oba na snímku, Deník informoval). Ta mu tentokrát měla chlapce předat už na základě rozhodnutí příslušného soudu v Brně z 31. března, protože Fröhlich má Samuela svěřeného do péče. „Řekla mi ale, že její babička měla mrtvici a chce vnuka ještě vidět,“ vysvětlil nešťastný otec v deníku OÖN.

List upozorňuje, že brněnské rozhodnutí není pravomocné a matka se nejspíš proti němu odvolá. Do té doby jí nemůže dítě zabavit ani děčínská policie, vysvětluje list.

Harald Fröhlich píše své bývalé přítelkyni a Samuelově matce virtuální dopisy na facebooku. „Osud rodiny sleduje na této síti už 2500 návštěvníků, kteří otci dodávají odvahu,“ napsaly OÖN. Dodávají, že bylo také založeno notářsky ověřené konto k hrazení otcových nákladů na právní zastupení a cesty do ČR.