Areál plynáren v krajské metropoli, bývalá vojenská letiště v Plané u Českých Budějovic a v Bechyni nebo dřevařské závody v Soběslavi, to jsou nejzávažnější staré ekologické zátěže v regionu. Na celém území jižních Čech jich zbývá dohromady pětadvacet.

„Evidujeme osmdesát starých ekologických zátěží, z toho bylo padesát pět již odstraněno,“ vypočetl Josef Bláha, vedoucí ochrany vod českobudějovického oblastního inspektorátu České inspekce životního prostředí.

Ve zbylých 25 lokalitách, kde je dlouhodobě znečištěna půda i podzemní vody závadnými látkami, se připravují sanační práce, nebo se staré ekologické škody již odstraňují. Je to ovšem běh na dlouhou trať, navíc velmi nákladný.

To je i příklad areálu Jihočeské plynárenské, a.s. v Českých Budějovicích. V roce 2000 se při šetření havárie na povrchových vodách našly v areálu zeminy a podzemní vody kontaminované ropnými látkami. Až o šest let později začaly bagry tuny asfaltu a dehtu odvážet. Sanace pokračují doteď.

„Obecně se nyní čeká na schválení navýšení rozpočtu na sanační práce ministerstvem financí,“ uvedl k stavu prací Vladimír Vácha ze společnosti E.ON, jíž areál na Vrbenské patří.

Částka, za níž se má ekologická zátěž nejpozději do konce roku 2010 odstranit, se šplhá na dvě stě milionů korun. Otázkou ale je, zda ji nebude potřeba navýšit. Při sanačních pracích se totiž objevují další a další ložiska znečištění, o nichž se předem neví.

Tak tomu je i u staré ekologické zátěže v Jihočeských dřevařských závodech v Soběslavi, kde více než sto let unikaly do půdy těžké kovy a další rizikové látky. Původní odhady hovořily o 500 milionech korun. „Vyčerpáno už bylo čtyři sta milionů, a konec je v nedohlednu, protože se objevují další ložiska,“ vysvětlil Bláha.