V interiéru se z 19. století dochovaly skleněné vitráže, dřevěné dveře a stropy. Největší ozdobou zámku zůstalo zachovalé zdobené schodiště, kterým v neděli doslova proudily davy lidí. Zájem návštěvníků i pamětníků potěšil majitele Ivana Svítka i starostu Jiřího Popelku.

„Jsem opravdu nadšený, potěšila mě atmosféra setkání. Lidé, kteří přišli, byli pozitivní. Všechno je zajímalo, chtěli se podělit o své pocity a zkušenosti. Máme společný sen a přání, aby se zámek zachoval a vrátil se do původní podoby, to je skvělé,“ zhodnotil Ivan Svítek.

Jak sám přiznal, koupi zámku neplánoval. „Do jistebnického zámku jsem se ale zamiloval na první pohled, i když je to iracionální rozhodnutí,“ vysvětlil s tím, že i členové rodiny, jako jeho maminka, ho považují za romantického blázna.

Žádný poklad v budovách ani na pozemcích nenašel. „Je tu akorát spousta práce,“ smál se. „Jen nahoře u rybníka jsme objevili při úklidu dva nebo tři náhrobní kameny položené uhynulým koním,“ zmínil Ivan Svítek.

Návrat historie

Podle starosty Jiřího Popelky se díky novému vlastníkovi Jistebnickým blýská na lepší časy. „Jsem rád za nové majitele, jak se k tomu rychle postavil a začal hned pracovat na zlepšení stavu. Díky němu zámek znovu ožije a městu Jistebnici se zase vrátí něco z jeho historie, čímž se bude moci pochlubit,“ poznamenal.

Sídlo jako takové je prázdné, posledního uživatele, armádu, připomínají jen štítky na dveřích, nástěnná malba vojenského tažení a výuková nástěnka. Během odpoledne se na slovíčko se zachráncem objektu zastavili bývalí vojáci, potomci zaměstnanců rodu Nádherných i řada obyvatel Jistebnice.

Den otevřených dveří uspořádal Ivan Svítek společně s vedením města Jistebnice i místními spolky. Zapojili se skauti spadající pod Přístav třináctka Opařany a Sbor dobrovolných hasičů Jistebnice.

Na příchozí čekalo bohaté občerstvení. Kromě prohlídky zámečku se mohli zájemci vydat s dendrology Davidem Svobodou a Jiřím Svrškem na komentovanou prohlídku parku, který byl založen o tři roky dříve, než se začal stavět samotný zámek.

Park byl podle Davida Svobody založen už v roce 1876. „K jeho vybudování majitelé přizvali věhlasného zahradního architekta a krajináře Františka Thomayera,“ objasnil.

Vzácné dřeviny

Kvůli inventarizaci studovali historické zápisy: „V Jistebnici se nachází významný anglický park s výskytem exemplářů červených buků. To jsou ty původní dřeviny, které jsou starší než zámek sám,“ doplnil Svoboda s tím, že jejich odhadovaný věk je kolem 150 let.

3. května 1958 se stal park také kulturní památkou. „Armáda si v roce 1988 nechala udělat soupis všech stromů, tehdy jich bylo 3556. Na pozemcích jsou americké dřeviny, úplně zmizely ale jedlovce kanadské,“ upozornil na neobjasněnou záhadu.

Největším stromem v 25hektarovém parku je douglaska, součástí jsou dva rybníky i hospodářská část, fungovaly tu i ovocné sady, záhony včetně skleníku. Údržbu pozemků zahájili bezprostředně po prodeji. „S čištěním parku jsme začali v květnu, museli jsme kolem vzácných stromů vyřezat většinu náletových dřevin. Začali jsme sekat bující porost jako kopřivy a s pravidelnou údržbou nám pomáhá poslední dva měsíce také na osmdesát ovcí,“ doplnil Jiří Svršek.

Rybník Smrž v horní části má dokonce původní hráz, schází mu však bezpečností prvky. „Bude třeba vystavět retenční nádrž a po poradě s památkáři zvážit i další nutné úpravy," vysvětlil Svršek. Na zahradě díky samospádu bývaly i vodní prvky jako fontány a jezírka. "Z těch jsou dnes už jen ruiny,“ dodal.

V parku navíc hnízdí ptáci včetně dravých, žije tu rozliční hmyz i obojživelníci, rostou tu vzácné rostliny i houby.

Hudba budoucnosti

Z bývalé jídelny by se mělo stát wellness centrum, šlechtické sídlo má v budoucnu podle vize majitele sloužit nemasovému cestovního ruchu. Rád by tu vybudoval rodinný hotel s restaurací. „Areál by měl nabízet ubytování včetně gastronomických služeb. Vše je ve fázi plánování, rád jsem si vyslechl od pamětníků informace z historie, které nám mohou být další inspirací,“ uzavřel Ivan Svítek.

Zámek Jistebnice připomínající miniaturu Hluboké nad Vltavou vystavěl baron Otomar Nádherný z Borutína v letech 1878 až 1882, původně jako přístavek k blízké tvrzi z 15. století. Stavělo se v době romantismu, a tak je znát vliv tzv. anglické či tudorovské gotiky. Novogotický vzhled doplňoval pnoucí se břečťan, i upravená zahrada s jezírky a růžovými keři. Součástí jsou původní brány, přistavěná hospodářská stavení, dva rybníky, sýpka i tvrz. Zámecký park vytvořil známý architekt František Thomayer, zahradník královského města Prahy. Po 2. světové válce zámek i s pozemky zabavil minulý režim rodině posledního majitele Petra Scholleho. Do roku 1993 sloužil vojsku.