Hodinu po poledni bylo v úterý 27. září 2022 v jihočeské metropoli jasné, že premiérový Den pro zelené město, který ve výtopně Vráto pořádala městská teplárna, padl na úrodnou půdu. To ho už navštívily dvě tisícovky dětí ze základních i středních škol. Odpoledne pak patřilo spíše veřejnosti, která měla tento dosluhující energetický areál, vyrábějící ve spotřebitelských špičkách teplo od roku 1989, možnost vidět vůbec poprvé.

Největší zájem byl o komentované exkurze do výrobního bloku a hlubinného zásobníku uhlí. V rozlehlém areálu je doplňovala řada vzdělávacích aktivit, spojených zvláště s likvidací, tříděním a dalším využitím komunálních opadů.

„Plných 70 procent odpadů, které ze směsných černých popelnic vytřídíme, lze ještě dál zpracovat a využít. Tedy jen 30 procent by jich mělo skončit jako palivo k výrobě tepla a elektřiny,“ říkal Petr Novotný u expozice Institutu cirkulární ekonomiky. Sám oblečeny v ochranném overalu a rukavicích s pomocníky probíral kontejner s odpady z nedaleké obce. Ilustroval tím, jak důležité je třídění odpadů hned v domácnostech, protože i z této „všehochuti“ vznikaly pytle s bioodpady, plasty i papírem. Podobné rozbory slouží obcím při rozhodování, jak na svém území zlepšit podmínky pro třídění.

Budějovický western na Sokolském ostrově.
OBRAZEM: Sokolský ostrov se proměnil v Divoký západ. Měli tam western

Podobně mluvil i Martin Pleva z firmy Elmot Servis, když ukazoval, že ani elektrické spotřebiče nemusí při poruše hned končit ve sběrném dvoře, ale lze je ekonomicky a efektivně opravit a dál využívat. „Třeba bojler, který neteče, může po opravě dál spolehlivě sloužit. Ekonomika se zde prostě prolíná s ekologií,“ dodal.

Podle Václava Krále, předsedy představenstva českobudějovické teplárny, bylo cílem akce veřejnosti připomenout, že dopady na životní prostředí může ovlivnit každý. A to zejména lokálně, při svých běžných každodenních aktivitách.

Současně teplárna chtěla ukázat lokalitu, kde dosluhující, ale stále spolehlivou uhelnou výrobu tepla z uhlí, nahradí do konce desetiletí moderní technologie ZEVO. Zařízení na energetické využití odpadů, v němž se vedle tepla vyrábí i elektřina. Záměr už projednávalo také současné zastupitelstvo a otevřelo mu cestu při schvalování energetické koncepce města. Mimo jiné se debatovalo také o tom, jak velký objem odpadů by se mohl zpracovávat nebo jak velký okruh obcí by měl zásobovat ZEVO odpadem. Podle návrhu zastupitele Svatomíra Mlčocha by měla podstatná část odpadů směřovat do nového zařízení po železnici. Samotné České Budějovice ale produkují pouze část potřebného odpadu. Proto bude nutné v budoucnu zpracovávat i odpad z dalších měst a obcí. V současnosti podobné zařízení v kraji chybí.

Food festival Jíme Jih v klášteře v Českých Budějovicích.
OBRAZEM: Spolek Jíme Jih přivezl do Českých Budějovic street foodový festival

„Je to technologie, kterou využívají ve stovkách evropských měst. Bezpečná, spolehlivá, přívětivá k životnímu prostředí,“ dodal Václav Král. Vytvoří se tím i podmínky pro sdílené využívaní čistých energií místními obyvateli a firmami, což podmínky pro život v Českých Budějovicích opět zlepší. Základem je předloni přijatá Strategie pro zelené město, která ukončí uhelnou éru teplárny. Ta své zdroje nově postaví na dokončovaném horkovodním přivaděči z JE Temelín, zahajovaném retrofitu kotle na spalování biomasy, hlavně dřevní štěpky, a právě zamýšleném ZEVO Vráto.

Vedle zábavně - naučných prezentací firem, které umí odpad třídit, recyklovat a vracet do oběhu, doprovodný program ve Výtopně Vráto nabídl možnost vylézt pod dohledem zkušených profesionálů na první ochoz vráteckého komínu, ukázky elektromobility nebo jízdu historickou drezínou po místní železniční vlečce. Svou práci ukázali i zástupci Červeného kříže, Dopravního podniku města České Buědjovice, policie a ZOO Ohrada.

Ve spojení s ekologickými tématy šlo o unikátní akci, na níž se podílely desítky partnerů a zhruba 120 lidí.