Aby se podařilo zjistit, kde spí svůj věčný sen minulé generace, bylo potřeba téměř detektivního pátrání.

Obvyklé dokumenty vedené k jednotlivým místům i se jmény uložených zesnulých totiž nejsou k dispozici. Zmizely beze stopy. Minulý rok však podle Petra Kozla vznikla myšlenka dát s pamětníky dohromady novou mapu hřbitova. „Je to jako genealogický archiv pod širým nebem,“ vysvětluje hlavní motivaci Petr Kozel. Byly zde v minulosti s mnoha místními obyvateli uloženi například i rodiče někdejšího prezidenta Emila Háchy.

V Plavsku v roce 2019 slavnostně odhalili desku na rodném domě generálmajora Josefa Kholla, který padl v boji o Duklu roku 1944. Nyní je bude usedlost nabídnutá k prodeji.
Úřad získal usedlost se zajímavou historií nedaleko Stráže nad Nežárkou

Místo posledního odpočinku, které se rozkládá kolem gotického kostela, přestalo sloužit na přelomu 60. a 70. let minulého století. Některé hroby byly podle Jana Štiftera přeneseny do nového prostoru za městem. Ostatní pomníky a kříže postupně zmizely.

POSLEDNÍ PŘÁNÍ

„Důvodů bylo víc,“ říká ke zrušení hřbitova Jan Štifter s tím, že například nebylo uprostřed Trhových Svinů místo na potřebné rozšíření. Pohřbívání se také odtrhlo od kostela a poklesl počet církevních rozloučení, což tehdy vládnoucí komunisté uvítali. Podle Jana Štiftera ale poslední přání některých zesnulých dokázalo rozhodnutí státní moci překonat.

„V 70. letech už sem nešlo pohřbívat. Jedna rodina ale uložila do země v roce 1975 urnu tatínka v místě jejich hrobu, protože si přál být se svými blízkými,“ říká Jan Štifter. I když už byl tehdy hrob jen přibližně zaměřen.

FRONTA

Výzva, aby se přihlásili pamětníci s informacemi o zesnulých předcích, měla neočekávaný ohlas. „Překonalo to moje představy,“ zdůrazňuje Jan Štifter k několika setkáním a dodává, že vždy už na začátku čekala u vstupu do areálu fronta lidí. Ve slunci i v dešti pak iniciátoři akce procházeli s potomky zesnulých bývalý hřbitov.

„Musíme spoléhat na to, co řekli pamětníci, někde se dá chytit dobové fotografie. U hrobu prapradědečka a jeho manželek to víme hodně přesně,“ přibližuje okolnosti vzniku nové mapy Petr Kozel. „Psali nám i lidé z Prahy. Nebo z Liberce, že nemohou přijet, ale poslali fotky,“ zmiňuje Jan Štifter, jehož pradědeček je u kostela také uložen.

Strážníci Městské policie v Prachaticích o dušičkovém víkendu hřbitov častěji.
Na hřbitovech je rušno, lidé vzpomínají v rouškách a s rozestupy

„Zajímavé bylo setkání s paní Marií Plchovou. Původně bydlela vedle hřbitova, její tatínek byl kostelník. Ukázala nám nejen svůj, ale i další hroby,“ netají radost z úspěchu Jan Štifter.

Aktuálně je v mapě, která už byla publikována v Trhosvinenských listech, zaneseno asi sto míst, včetně jmen zesnulých. „Zachytili jsme kus historie na poslední chvíli,“ dodává Jan Štifter, který doufá, že se ještě určitě podaří nějaká jména a místa do mapy přidat.

Pátrání po hrobech kolem kostela v Trhových Svinech je z velké míry dílem patriota Jana Štiftera.Zdroj: Petr ZikmundJan Štifter je mimo jiné autorem knihy Oči Doudlebska o lékaři a národopisci Karlu Hlubučkovi, který působil v Trhových Svinech nebo Svinenské návraty o starých pohlednicích města. Pro Deník přiblížil pátrání o minulosti hřbitova v Trhových Svinech.

Kolik lidí bylo za dobu existence hřbitova u kostela pohřbeno?
Podle historika a archiváře Daniela Kováře bylo za dobu od založení města ve 13. století až do zrušení hřbitova uloženo kolem kostela v Trhových Svinech k poslednímu odpočinku asi 50 000 lidí.

Proč nebyly všechny hroby přeneseny na nový hřbitov a měl nějaký hřbitov v okolí podobný osud?
Když se hřbitov rušil, mohli příbuzní zesnulé přenést na nový hřbitov za městem, ale ne všichni tak učinili. Někteří chtěli dopřát zesnulým klid, u některých hrály roli i finanční důvody, stalo se, že příbuzní se o stěhování ani nedozvěděli, pokud žili mimo Trhové Sviny. Podobně jako v Trhových Svinech byl zrušen i hřbitov v Borovanech.

Hřbitov v Albrechticích nad Vltavou.
Jihočeská dušičková nej: Rudé náhrobky i skleněná rakev

Jak potom skončily náhrobky?
Náhrobky z hrobů, které nebyly přestěhovány, skončily různě, dokonce i jako stavební materiál. Před časem byl například v základech jednoho hospodářského stavení objeven pomník dlouholetého sokolského činovníka. Chceme udělat sbírku kamenů, které se podařilo po lidech sesbírat. Víme, že další kameny jsou v cestě vedle hřbitova. A vytvořit z nich lapidárium.

Získali jste i další podklady, než jen vzpomínky pamětníků?
Lidé přicházeli nejenom s tou informací, ale také s příběhy svých příbuzných. Máme také asi deset fotek. Ukazují prostor náhrobků a hřbitova, je to velmi cenný pramen.