Děti jsou nadějí pro účinnější pomoc při náhlé zástavě srdce. Záchranáři se poměrně často setkávají se situací, že i menší děti dokážou v případě kolapsu dospělého zvednout telefon, zavolat pomoc a spolupracovat se záchranáři, ti odrostlejší zvládnou i masáž srdce. Profesionální záchranář Pavel Procházka vysvětlil, že právě děti umí v krizové situaci zachovat klid a nezmatkovat.

Odvaha a klid rozhodují
- Při masáži srdce není na co čekat, radí záchranář Pavel Procházka.
- Kdo se ujme na místě první pomoci, zvyšuje pacientovi šanci na život. „I kdyby mu při tom zlomil dvě žebra, je to skvělý výsledek.“

Nejen proto byla akce na Piaristickém náměstí v Českých Budějovicích zaměřena na děti. Jihočeští záchranáři ji uspořádali u příležitosti Světového dne záchrany života. Děti, ale i dospělí si zkoušeli masáž srdce nanečisto. „Chceme zvýšit povědomí laiků,“ řekl Pavel Procházka. Tím, kdo zachraňuje život, je totiž podle něj člověk, jenž pacienta bez známek života spatří jako první.

Dýchat, pak pomáhat  
 Často na cvičišti, snadněji na bojišti. To je krédo záchranářů, kteří jsou si vědomi toho, že bez připravenosti a pohotovosti veřejnosti budou zbytečně umírat lidé. Ve chvíli, kdy rozhodují o životě a smrti minuty, jsme rádi za veškerou přípravu, kterou jsme udělali ve chvílích klidu.

„Stres zužuje vidění, a to může být nebezpečné i pro toho, kdo pomáhá. Máme mít vestu, dát za auto trojúhelník a až pak zamířit pomoci zraněnému. Mrtvý zachránce, žádný zachránce,“ vysvětluje profesionální záchranář Pavel Procházka a potvrzuje, že 15 až 20 vteřin, které věnujeme vlastní bezpečnosti, může ve skutečnosti zachránit životů hned několik.

Masáž srdce:
stlačení hrudníku
5-6 cm 100 – 120krát za minutu.
Pomůcka pro vhodné tempo: písnička Rolničky, rolničky

„Není na škodu, když třeba zastavíte u nehody, zůstat sedět v autě o pár vteřin déle, rozdýchat se a zbavit se tak prvotního šoku. Pak může být pomoc i účinnější,“ dodal. Trénovat na krizovou situaci mohli včera v centru Českých Budějovic na Piaristickém náměstí všichni ti, kteří se zastavili u improvizovaného resuscitačního cvičiště jihočeských záchranářů.

Druhým extrémem je tzv. efekt přihlížejícího (anglicky bystander effect). Čím více lidí neštěstí přihlíží, tím těžší je, aby se našel jeden, který převezme zodpovědnost. „Nejlepší je, když se jeden stane manažerem záchrany, vyhodnotí situaci a rozdá konkrétním lidem přesné úkoly. Při masáži srdce rychle docházejí síly i fyzicky zdatným, proto je dobré se střídat,“ vysvětlil Pavel Procházka. Své o tom ví i 10letý Petr Jakeš, který se na první pomoc soustavně připravuje. „Zavolal bych a zaklonil hlavu a začal bych s masáží,“ odpověděl pohotově na otázku záchranářů, jak by kritickou situaci řešil.