Děti tak budou vyrůstat v prostředí, které se daleko víc přibližuje životu běžných rodin. Zkušenosti s takovým typem výchovy už má například Dětský domov Radenin. Jedna z jeho šesti rodinných skupin sídlí v pronajatém bytě v Táboře. A podle ředitele domova Kamila Rosy to má mnohé výhody. "Žít na malé vesnici je sice krásné, ale přináší to komplikace třeba s dopravou do školy, za volnočasovými aktivitami," naznačuje jeden z problémů, který táborské skupince odpadl právě díky přesídlení do města. Tu dnes tvoří zejména učni, ale do budoucna by v rodinných skupinách mimo areál dětského domova měly žít i mladší děti.

V novém prostředí se budou moci zapojit do řady činností, které v ústavním prostředí jen těžko mohou simulovat skutečné podmínky běžného života. "Bude to taková větší rodina, děti v ní se daleko víc zapojí do péče o domácnost. Budou například chodit nakupovat, sestavovat si jídelníčky a s pomocí vychovatelů vařit. Budou se starat o zahrádku, sekat trávu, pokud se rozhodnou třeba grilovat, musí se postarat o dřevo," nastiňuje Kamil Rosa, jak to v takové rodinné skupině v běžné městské zástavbě bude fungovat.

Do bytu 5+1 v českobudějovické Puklicově ulici za 6,39 milionu se přestěhují dětí s vychovateli z Dětského domova v Boršově nad Vltavou.Do bytu 5+1 v českobudějovické Puklicově ulici za 6,39 milionu se přestěhují dětí s vychovateli z Dětského domova v Boršově nad Vltavou.Zdroj: Deník/Hana Svítilová

Radenínský domov bude využívat rodinné domy v klidné starší zástavbě v Bechyni a Soběslavi. Jejich malí obyvatelé budou chodit do tamních škol, dostanou daleko lepší šanci zapadnout se mezi své vrstevníky ve městě a zapojit se do běžného života. "Budou mít možnost vybírat si pestré nabídky kroužků, sportovních aktivit, budou to mít blízko do kina a další kulturou, na různé víkendové akce, ti starší pak mohou chodit na brigády. Za takovými aktivitami nyní musíme děti vozit z Radenína autem," porovnává ředitel.

Sám má představu, že do nových skupin bude tým vychovatelů vybírat děti, které jsou schopné potenciál nového bydliště využít. Jejich přesun z Radenína ale neznamená, že by se celkově navyšovala kapacita domova. "Ta zůstane i po transformaci stejná, ale reálně se sníží počet dětí v jednotlivých rodinných skupinách. Dnes jich je běžně osm, nově budou mít skupinky po osmi dětech. To je sice ještě velká rodina, ale dává vychovatelům daleko větší možnost individuálně a intenzivněji s jednotlivými dětmi pracovat," vyzdvihuje Kamil Rosa další z výhod, kterou od změn očekává.

Děti z boršovského domova budou bydlet také v bytě 4+1 v ulici U Tří lvů v Českých Budějovicích. Stál 6,49 milionu korun.Děti z boršovského domova budou bydlet také v bytě 4+1 v ulici U Tří lvů v Českých Budějovicích. Stál 6,49 milionu korun.Zdroj: Deník/Hana Svítilová

Na nové adresy se přesunou skupiny ze čtyř jihočeských dětských domovů. Kraj, který je jejich zřizovatelem, schválil pro tento účel nákup celkem sedmi nemovitostí. Vyčlenil k tomu sto milionů korun, využije 80 milionů a bude žádat o až stoprocentní pokrytí nákladů ze státních dotací. Jak zmínil hejtman Martin Kuba, najít ideální nemovitosti nebylo jednoduché nejen kvůli mnoha parametrům, kterým musí takové domy a byty splňovat, ale i i s ohledem na postoje okolních obyvatel. "Bohužel ne ve všech lokalitách místní záměr vnímali úplně ideálně," připouští.

Podle náměstka hejtmana Pavla Klímy je cílem transformace dětských domovů v ČR snížit počet dětí, které žijí ve velkých kolektivech, omezit ústavní výchovu a naopak ji co nejvíce přiblížit běžnému rodinnému životu. "Je třeba změnit internátní typ na komunitní rodinné bydlení v malých skupinách, ideálně mimo areály dětských domovů, což se ukazuje jako nejlepší pro začlenění mladých lidí do běžného života. Jednotliví ředitelé už v minulosti udělali krok tímto směrem, když vytvořili rodinné skupiny přímo v domovech, teď jdeme ještě dál," vysvětlil před hlasováním krajských zastupitelů.

Zdroj: Deník/Zuzana Gabajová