Kliknutím zvětšíteHon na symbolickou lišku je tradiční kratochvílí milovníků koní. Hon na Lišku, státního zástupce v Českých Budějovicích, na rozdíl od dostihu za liščím ocasem jakoukoliv zábavnost postrádá, psal náš list 2. září 2010 pod titulkem "O honu na Lišku v taláru".
JUDr. Barnabáš Liška přivedl v uplynulých letech před soud snad stovky pachatelů trestných činů od vrahů po "bílé límečky" z organizovaného zločinu. Pro své výsledky i občanský profil byl svého času kandidátem jedné vítězné volební strany na ministra spravedlnosti, což s poděkováním odmítl. "A teď se ocitá v obráceném gardu, kdy je loven sám stylem, pro který žádná pravidla, žádné zákony neplatí," psali jsme.
Pošta z ciziny
Někdo na něho začal rozesílat z pošty v Salcburku kolegům, soudcům, kriminalistům, členům rodiny a jejím zaměstnavatelům desítky dopisů, v nichž zpochybňuje jeho lustrační osvědčení a snaží se dokázat, že koncem sedmdesátých let podepsal závazek ke spolupráci s StB. Jeho krycím jménem má být Robert. Autor připojuje notářem v Curychu údajně ověřenou kopii Liškova prohlášení o trvání spolupráce s převedením pod nový řídící orgán, pod náčelníka vojenské zpravodajské správy. Pisatel dále připojuje kopii údajné "Robertovy" zprávy o získávání jistého pracovníka VŠE ke spolupráci pro "boj s vnitřním a vnějším nepřítelem" z 19. května 1985. Ověřena je pro změnu notářem v Innsbrucku.
Kdo se za tím skrývá? ptal se náš list. Nějaký svatý bojovník se "starými strukturami" typu Petra Cibulky či dejme tomu Johna Boka asi sotva. Nabízelo se, že může jít o mstu některých z četných lidí, které dr. Liška v minulosti vyprovodil k soud. Jaký jedinec by ale takto sofistikovanou akci dokázal zorganizovat?!
Barnabáš Liška, státní zástupce v Českých Budějovicích.Na tradiční otázku práva cui bono, komu prospěch, se pak nabízelo hledat, kdo by z Liškova "odstavení" mohl profitovat. "Jedině někdo momentálně stíhaný či potenciálně podezřený," uvedli jsme. Tedy někdo, kdo by si přál odebrání nebo nepřidělení některé z trestných kauz tomuto žalobci.
Samotný autor distribuovaného spisku zmínil dvě věci, které Liška "řídil" a na nichž mělo zájem zmiňované vojenské zpravodajství: budějovickým soudem projednanou kauzu Srba - a nově korupční skandál na ministerstvu obrany. Ten skutečně dr. Liška dozoruje jako nepodjatý "přespolní". Spis v této věci měl s přílohami už 45 000 stran, obviněných je přes padesát. Někdo z dotčených se může snažit dostat Lišku "od válu", aby byl případ přidělen jinému žalobci, který už by jej vzhledem k rozsahu sotva dal dohromady.
Barnabáš Liška, který je kromě povinné lustrace prověřen i Národním bezpečnostním úřadem pro stupeň přísné tajné, se nenechal vyprovokovat. Jeho nadřízený, krajský státní zástupce, se ale obrátil na ředitele Vojenského zpravodajství ministerstva obrany a dozvěděl se, že Barnabáš Liška neprochází žádnou z evidencí bývalé vojenské kontrarozvědky a dle sdělení ministerstva vnitra ani databázemi správy StB.
"Pro tuto chvíli převrat ve věci korupce na ministerstvu obrany zřejmě nenastane. Zbývá vlastně jen hrozba nějakých dalších netušených ,zpravodajských her´ kolem budějovického žalobce, či toho, že Barnabáše Lišku tyto útoky natolik otráví, že kauzu sám ,položí´," končil náš deník. Případu věnoval tři roky života.
Jak šla věc
Úředníci a podnikatelé podle něho podváděli v letech 2005 až 2007. Na začátku byla vždy soutěž. „Vítěz byl předem jasný a konkurenční firmy s tím souhlasily. Buď si přišly na své, nebo měly slíbené vítězství v další soutěži,“ upozorňuje Liška.
„Skryté trestní řízení jsme zahájili v dubnu 2006, v této fázi jsme deset měsíců využívali i odposlechů úředníků z VUSS. Pak policie při domovních prohlídkách zabavila v kancelářích stovku počítačů," uvedl vedoucí jihočeské protikorupční policie Marek Belko. Vyšetřování skončilo v březnu 2010.
Pro ilustraci příklad. 5. dubna 2007 našli v jedné pražské soukromé společnosti falešné losovací zařízení, napsalo Právo, kterému to Liška potvrdil. Skládalo se z losovací krabice a zmagnetizovaných karet. Jedna sada byla "cinklá". Jak popsaly lidovky.cz v březnu 2011, zařízení mělo v sobě zabudované magnety a obálky se jmény předem domluvených firem měly uvnitř kovový plíšek, takže se přichytily a losující je lehce našel.
„Stále se množily podněty a připomínky obviněných. Napsal jsem přes stovku usnesení. Za svoji třicetiletou praxi v justici nic podobného nepamatuji,“ řekl Liška. Například všichni advokáti požádali o kopii spisu, který měl skoro 18 000 stran. Nakonec to vyřešili elektronicky. Jen obžaloba měla 116 stran.
U soudu
10. září 2012 začalo v Budějovicích hlavní líčení s 52 obžalovanými ze zneužívání pravomoci veřejného činitele, pletich při veřejné soutěži, porušování závazných pravidel hospodářského styku, podvodu a z účasti na zločinném spolčení. Podle obžaloby se podíleli na manipulaci veřejných armádních zakázek, mezi nimiž byly i plynofikace kotelny v Jindřichově Hradci a úpravy sociálního zařízení velitelství v Bechyni. Žalováno bylo jedenáct bývalých zaměstnanců ministerstva obrany, především pracovníků ubytovacích a stavebních správ, osmatřicet lidí ze soukromých firem a další. Škoda měla jít do stovek milionů korun. Na zahájení přijel jako pozorovatel i John Bok.
Řada obhájců na protest proti stísněným podmínkám v jednací síni odešla a soud zahájil hlavní líčení jen s 19 obžalovanými, kterým státní zástupce přečetl část obžaloby. Druhý den se v soudní síni sešli opět všichni advokáti. Předseda senátu Ondřej Vítů je seznámil s tím, že rozdělil kauzu na jednotlivé skutky a k jejich projednání soud obesílá konkrétní obviněné.
Jak zadávali plynofikaci
V lednu 2013 došlo na „jihočeský“ skutek - na plynofikaci kotelny kasáren v Jindřichově Hradci, "nejvýživnější" ze všech zmanipulovaných zakázek.
Václav K. a Miroslav S. jako jednatelé dvou s. r. o. v roce 2006 zosnovali v souvislosti s očekávaným vyhlášením veřejné zakázky na plynofikaci kotelny v předpokládaném objemu 67 milionů korun plán. Za úplatek v nezjištěné výši získali ředitele VUSS Bohumíra Š., aby zmanipuloval výběrové řízení tak, aby zakázku získala společnost Václava K.
Spolu s podnikatelem Dušanem P. oslovili zástupce tří firem, aby se formálně k tomuto řízení přihlásili. Naorganizovali losování, na němž bylo podplaceným programovým manažerem reprodukce infrastruktury sekce vyzbrojování ministerstva Zdeňkem R. podvodně vylosováno ze 16 uchazečů pět zájemců vybraných Václavem K. a Miroslavem S.
Václav K. po dohodě s „konkurenčními“ spoluvybranými firmami zařídil zpracování jejich nabídek tak, aby nejvýhodnější měla jeho společnost. Pak 22. prosince 2006 uzavřel se zástupcem zadavatele smlouvu o dílo v J. Hradci v celkové ceně 89,5 milionu.
Zjištěný skutkový děj podle obžaloby mimo jiné potvrzuje 15 CD, které zachycují jednání Václava K. s dalšími aktéry případu v kanceláři jeho firmy.
Jak soud rozhodl
Došlo i na rozsudky. V březnu 2013 uložil Krajský soud v Českých Budějovicích čtyřem desítkám obžalovaných podmíněné tresty, zákazy činnosti a pokuty do 250 000 korun. Sedm lidí poslal do vězení. Například bývalý šéf sekce správy majetku ministerstva obrany Václav R. měl v cele strávit tři roky.
V březnu 2014 vynesl soud poslední tresty. Bývalí ředitelé VUSS v Olomouci a Litoměřicích dostali 4 a 3,5 roku, podnikatel Václav K., který byl podle žalobce hlavní hybnou silou podnikatelských struktur zločinecké organizace, pět let a milionovou pokutu. Bývalý šéf sekce správy majetku ministerstva obrany Václav R. měl strávit ve vězení tři roky.
Předseda senátu Ondřej Vítů v odůvodnění rozhodnutí připomněl, že obžalovaní vytvářeli utajované nezákonné společenství, které se dá bez přehánění označit jako armádní mafie. "Činnost spolku byla vysoce utajovaná, členové se scházeli na relativně bezpečných místech a k předávání informací používali prostředníky, speciální telefonní čísla, náznaky a přezdívky," psal Deník v březnu 2014.
Tečku za případem udělal pražský vrchní soud v červnu 2016. Zrušil nepodmíněné tresty sedmi lidem, kteří měli jít do vězení na tři až pět let, a uložil jim podmínky. Dalším čtyřem desítkám obžalovaných snížil podmíněné tresty, jednoho viny zprostil. Předseda senátu Vladimír Vočka četl rozsudek pět hodin. Podle soudu v Praze byly veškeré podvodně přiznané zakázky provedeny řádně, podle cen, které byly v roce 2006 obvyklé. Krajský soud se podle něj dopustil procesních chyb. Kvůli "traumatizující" délce trestního řízení však kauzu do Českých Budějovic vracet nechtěl. "Brali jsme v úvahu i to, že řízení trvá deset let, během kterých žili obžalovaní řádným životem," zdůvodnil rozhodnutí Vočka.
38
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
