Ve voze určeném pro pět lidí bylo třináct dospělých a šest dětí ve věku od půl roku do šesti let. Pět Rumunů policie propustila k další jízdě do Francie, ostatní dopravila na nádraží v Pasově. Řidiče řeší pro porušení zákona o přepravě osob.

„Tátovský“ měsíc?

Rakouská ministryně pro rodinu Gabriele Heinisch-Hoseková (SPÖ) tlačí na koaliční partnery k přijetí zákona umožňujícího otcům jednoměsíční placenou „tátovskou“ dovolenou.

Deník OÖN připomíná, že ve veřejné službě mají otcové od března možnost vzít si měsíc neplaceného volna, aby mohli být spolu s novorozencem a matkou. Heinisch-Hoseková ale chce, aby „Papa–Monat“ byl i otcům z privátní sféry financován z příspěvků na dítě. Domnívá se mj., že během takového měsíce tátové přijdou času tráveném s dítětem na chuť a budou se častěji ucházet o jeho prodloužení „otcovskou mateřskou“. Zatím toho v Rakousku využívají jen čtyři procenta otců, píší OÖN. Ministryně by chtěla jejich počet dotáhnout na každého pátého.

Dost masové procesí

V pátek v šest hodin ráno vyšlo z Pasova na 1500 účastníků na pěší procesí do Altötingu vzdáleného 90 kilometrů. V poledne dorazili do Pockingu. Cestou se připojovali další a večer mělo procesí v Malchingu už přes 2000 lidí. Druhý den pokračovali k poutnímu cíli, kde je poprvé vítalo všech sedm bavorských biskupů.

Chtějí usnadnit oddlužení

V Rakousku pracují na změně insolvenčního zákona. Privátním dlužníkům má usnadnit oddlužení, ale dnes platné alespoň desetiprocentní splacení závazků ministerstvo přes tlak dluhových poradců nechce změkčit.

Rakouský privátní úpadce dnes musí splatit deset procent dluhů během sedmi let nebo 50 procent během tří let (pro srovnání, v Čechách 30 procent během pěti let, což je rovněž jeden z bodů navrhované rakouské novely). Pak je oddlužen a zbytek závazků hradit nemusí. V Rakousku chtějí, aby takové osvědčení dostal i dlužník, který v termínu nedoplatí celých deset procent z důvodů nemoci, nehody nebo nezaměstnanosti.

Ředitel hornorakouské služby pomoci dlužníkům Ferdinand Herndler tvrdí, že ona desetiprocentní hranice je nasazena svévolně, neopodstatněně. „Pro mnoho jeho klientů, například samoživitelek nebo migrantů, je prý příliš vysoká,“ píše list OÖN. „Předem už tak nemají šance se zbavit zbytku dluhů.“
Především by ale mělo být konkurzní právo v oblasti privátních insolvencí výrazně zjednodušeno v zájmu dlužníků, zaměstnavatelů i soudů s cílem umožnit dlužníkům návrat k normálnímu životu a nebýt natrvalo závislými na transferu státní podpory . Herndler také doporučuje zvýšit existenční minimum z dnešních 793 na 1200 až 1300 eur měsíčně, aby to odpovídalo současným životním nákladům.

Buvoli pro obojživelníky

Buvoli vodní, doma třeba v Indii či Thajsku, mají oživit slati v hornobavorském Jettenbachu u Waldkraiburgu.

Pasovský deník PNP píše, že od devadesátých let se ochranáři přírody z Mühldorfu pokoušejí vrátit asi desetihektarové bažině na Innu původní podobu před pokusy o její hospodářské využití. Aby plocha na jedné straně zůstala pokud možno ponechána sama sobě, ale na druhé straně aby zcela nekontrolovatelně nezarostla, nasadili na ni v roce 1995 malé stádo gallowayského skotu. „Výsledky byly zpočátku velmi slibné, ale posléze se ukázaly být jen dílčím vítězstvím s nežádoucími vedlejšími dopady,“ píše PNP. „Skotský dobytek sice umenšoval plevel a kopřivy, ale také zadupával tůňky důležité pro obojživelníky.“ Ochránci tedy našli náhradu – buvoly vodní, které už používá v Německu více organizací v revitalizačních projektech. Využili jejich vlastnosti podobné prasatům, že se totiž rádi válejí v blátě a při tom „vybagrovávají“ celá koryta.

V sobotu očekávali v Jettenbachu tři první buvoly z biostatku u Lipska. Postupně chtějí stádo rozšířit na šest kusů. Problémy s chovem neočekávají. Buvoli jsou skromní a s klimatem také nemají mít potíže. V teplých měsících mají být v oplocené bažině, v zimě ustájeni na statku. Jeho majitel prý bude moci případná telata prodávat.

Adoptují slepci dítě?

Dietmar Janoschek (40) a Elfriede Dallingerová (45) před 20 lety oslepli. Od loňského června usilují o adopci nevidomého sirotka z Bulharska, ale okresní úřad v Linci to odmítá povolit.

Dvojice žije v bezbariérové novostavbě v Traunu. Janoschek je zaměstnancem hornorakouské zemědělské komory a diplomovaným učitelem nevidomých. Stojí také v čele veřejně prospěšné společnosti „freiraum-europa“ (www.freiraum-europa.org), která nabízí poradenství a školení v oblasti bezbariérových staveb a také speciální produkty jako domovní štítky s nápisy v Braillově písmu.

Dvojice absolvovala třídenní seminář pro adoptivní rodiče, uspěla ve zdravotních testech, sociální pracovnice po návštěvě jejich domácnosti neměla námitek. Posudek úřední psycholožky ale vyzněl negativně. Dvojice předložila dva protiposudky, podle nichž jsou k výchově dostatečně kompetentní. Úřad je ale pozval k novému zkoumání stejné psycholožky, která je už jednou posoudila negativně, s jiným zadáním dotazů.

Dvojice nyní chce s pomocí advokáta a také spolkového právního zástupce postižených zjistit od okresního úřadu „pravé důvody“ odmítání souhlasu. „Čas spěchá, protože v lednu 2012 bude Elfriede Dallingerové 46 let a tím překročí věkový limit k adopci,“ uzavírá deník OÖN.