Předchozí sobotu si na stejném místě řekli ano znovu po šedesáti letech Bohumilův bratr Vladimír Vácha s manželkou Drahomírou.


„Známe se od roku 1946. Brali jsme se 25. října 1947 v Praze, v kostele na Vinohradech, manželka chtěla jít za každou cenu po schodech,“ vypráví Vladimír Vácha, který v lednu oslaví kulatých 85 let. „Já chtěla po schodech,“ přitakává Drahomíra Váchová. „Ale když jsem teď po šedesáti letech stoupala na radnici, už se mi šlo hůř, “ dodala s úsměvem osmasedmdesátiletá matka jednoho syna a babička jednoho vnuka a dvou pravnoučat.


Jejich vzájemné setkání je jako vystřižené z románu, byla to láska na první pohled. „Potkali jsme se na promenádě v Háječku, já byla v Budějovicích na prázdninách a manžel tu byl jako voják. Seděla jsem na lavičce a četla knížku a o kus dál seděl on. Když jsem odcházela, dali jsme se do řeči. Já jsem dělala, že to tu neznám, a tak mě doprovodil. No a bylo to,“ popisuje Drahomíra.


„Šedesát let vydržet, to jsou galeje,“ vtipkuje Vladimír. „Dnes už se manželství moc nepěstuje,“ dodává. Podle „diamantového páru“ tkví základ šťastného manželství v toleranci, humoru a umění odpouštět.


To potvrzuje i dcera Zdeňky a Bohumila Váchových, druhé diamantové nevěsty a ženicha. „Nepamatuji si, že by rodiče měli krizi, nebo že by se přede mnou hádali. Samozřejmě není kostelíčka, kde není kázáníčka. Ale naši se vzájemně tolerovali a vše řešili v klidu, nikdy ne v afektu,“ vypráví Hana Jíšová.
Její rodiče se poznali, když dnes 78leté Zdeňce bylo patnáct. Seznámili se prozaičtěji, bydleli totiž ve stejném domě. O tři roky později, v srpnu 1947, měli v kostele sv. Mikuláše v Českých Budějovicích svatbu a od té doby jsou spolu. Mají dceru, vnouče a dvě pravnoučata.


Podobně vzorný v manželství jako oba bratři je i jejich třetí sourozenec Jaroslav, který loni oslavil zlatou svatbu.