„Už jsme měli možnost si toto zařízení půjčit a vyzkoušet na Lipně. Moc se nám tahle aktivita zamlouvá a chceme se jí věnovat víc, tak by se nám hodilo mít vlastní monoski," vysvětluje Petr Sedláček, tatínek všestranně nadaného děvčátka, které Budějčáci dobře znají díky jejím obrazům malovaným ústy.

Přestože je Barča značně limitovaná v možnostech pohybu, nevyhýbá se ani sportovním aktivitám. „Ráda plave, má sice specifický způsob, ale vody se nebojí a pohybuje se v ní samostatně. Také ji vozíme na výlety na kole do přírody," vypráví tatínek.

Jak potvrzuje, docela jí jde i lyžování, třebaže  v jiné podobě, než tento sport běžně známe. „K lyži je připevněná skořepina, ve které Baruška sedí a já jako normální lyžař jí s pohybem na sjezdovce pomáhám.  Než onemocněla, lyžovala. Díky tomu má pohyb zažitý a je schopná i monoski částečně řídit sama," líčí Petr Sedláček.

Potřebné vybavení ale není levnou záležitostí. „Protože  jsme monoski pořizovali od českého výrobce, není to tak moc, ale stejně přijde na třicet devět tisíc," vyčíslil tatínek Barbory. Výhodou podle něj ale je, že lyže bude se svou majitelkou růst, stačí jen časem vyměnit skořepinu za větší.

„I proto jsme chtěli vlastní monoski, je to dlouhodobá investice, které nám ale umožní sportovní a adrenalinové vyžití," těší se Petr Sedláček na sjezdovku.  Nadšení s ním sdílí i dcera. Protože ale předchozí večer vydržela až do konce charitativní Andělské aukce, u předání výtěžku Kabelkového veletrhu kvůli značné únavě chyběla.