Desetiletý Vojtěch Janča se tak dostane o krok blíž snu studovat jednou uměleckou školu. Našlápnout by si mohl na příměstském táboře, který pořádá Alšova Jihočeská galerie. Právě na školné mu mimo jiné přispěje výtěžek z Kabelkového veletrhu Deníku.

„Vojtíšek je už delší dobu vedený díky Arpidě výtvarným směrem, arteterapie ho ohromně baví. Teď se dá říct, že je malování jeho hlavní koníček. Proto jsme také našli tento dětský tábor, který kreslení rozvíjí ještě víc. Ono je něco jiného kreslit někde v učebně na stole a něco jiného pak v plenéru. To by si Vojta rád zkusil, byla by to pro něj úplně jiná dimenze, která by ho mohla vystřelit úplně někam jinam," přeje si tatínek Milan Janča.

Když se synem na internetu hledal možnosti, jakými by se dal rozvíjet jeho talent, otevřely se před malým malířem netušené směry. „Moc ho zaujaly olejové barvy. Práce s nimi je pro dítě docela složitá, není to pro začátečníky, ale v Arpidě už děti zkoušely akvarely a podle toho věřím, že by dokázal olejovým barvám věnovat hodně času a naučit se s nimi pracovat," odhaduje Milan Janča.

To ovšem znamená pořídit poměrně drahé pomůcky , a to nejen na olejomalbu, ale i kreslířskou sadu. „Nejraději maluju asi zvířátka. Kdybych měl nové potřeby , jako první bych udělal nějaký obrázek na přání mamce a taťkovi," zasnil se Vojtěch Janča.

Velké cíle má i třináctiletý Jindřich Anderle. Ten dokonce nechce zůstat jen u malování. „Já bych měl dostat kytaru. Už se moc těším, protože můžu nejen malovat, ale pokusit se i o nové věci a zaměřit svůj talent právě na hudbu, která mě moc láká," naznačuje přání, které mu výtěžek z prodej kabelek může pomoci splnit.

Zatím ale stojí na startovní čáře a bude potřebovat i odbornou výuku. „Už jsem zkoušel na půjčenou kytaru zahrát pár akordů, ale moc mi to nešlo. Myslím si ale, že kdybych pilně každý den trénoval, budu moct pak třeba zahrát ve škole a když to vyjde, mohl bych si troufnout i na nějaké vystoupení a možná se jednou dopracuju i k nějaké kapele. Osobně mě baví moderní hudba, poslouchám rap," dodává.

Závidět mu nemusí ani dvě mladší sestry, desetiletá Alena a sedmiletá Eliška Anderlovy. Ty se zase podle maminky Lenky Anderlové mohou těšit na nový stůl a malířské pomůcky.

K novému malířskému stojanu se může postavit také dvanáctiletý Dominik Orlovský. „Domísek maloval vždycky rád, ale doma mu k tomu chyběly vhodné podmínky. Potřebné vybavení je drahé a až díky výtěžku Kabelkového veletrhu můžeme pořídit všechny potřeby. Hrozně chce stojan, teď ho bude mít a může tvořit. Když se dozvěděl, že mu takovým způsobem pomohli vaši čtenáři, měl velkou radost a byl velmi pyšný," usmívá se maminka Eliška Orlovská. „Že mi teď pomohou peníze z prodeje kabelek, jsem vůbec netušil a je to moc hezké překvapení," kývá hlavou Dominik Orlovský, který se při předání výtěžku těšil, až nové potřeby vyzkouší. „Rád maluju postavy v pohybu, složité je, když se navzájem překrývají. Nejraději mám rozmočovací pastely."

„Jsem vždycky překvapená, co Dominik namaluje, děti mají úžasnou fantazii," chválí syna, který se potýká s následky obrny, Eliška Orlovská. „Jsem ráda, že ho malování baví, prospívá totiž i procvičování motoriky,"dodává.