Originálně řešená keramická dlažba ze 30. let 20. století, navržená architektem Pavlem Janákem, vykazovala totiž na některých místech známky poškození. Ty byly hodně znatelné po lednovém odstranění venkovního kluziště, které bylo součástí adventních trhů.
To ale nebyl jediný problém, s nímž se museli Budějovičtí začátkem jara vypořádat. Pomyslné vrásky jim dělala také propadlina, jež se objevila u šachty u Samsonovy kašny.



Náměstek primátora Petr Podhola vysvětloval, že propad vodovodní šachty byl způsoben tím, že při její obnově dělníci zhutnili pouze její bezprostřední okolí. „Oprava by měla být provedena zhruba do jednoho měsíce,“ řekl více náměstek primátora.
Předejít případnému poškození dlažby by se mělo provedením sondy.

Nosnost dlažby na náměstí ověří sonda

Propadlá keramická dlažba a popraskané kameny. Tak vypadal na některých místech českobudějovického náměstí Přemysla Otakara II. povrch po skončení vánočních trhů a odstranění ledového kluziště. Město a památkáři se tehdy rozhodli, že počkají do jara, jestli se dlažba nesrovná, stejně jako tomu bylo před několika lety.

První kostky kolem Samsona? Na pokyn Karla IV.
Jak vypadal povrch budějovického náměstí před rokem 1364, se dá jen odhadnout. Zřejmě byl nějak utužený, aby povozy a kočáry nepropadaly. Uprostřed ulic bývala něco jako korýtka pro odtok vody, dokonce pro odtok všeho tekutého.
Úplně prvně bylo náměstí vydlážděno po roce 1364. Toho roku přijel do Českých Budějovic Karel IV. a vida nepořádek na náměstí kolem masných a chlebových krámů, nařídil krámy odstranit a náměstí vydláždit. Masné krámy se pak soustředily do Krajinské a chlebové různě po městě.


Teď mají v rukách také výsledky šetření. Petr Podhola, náměstek primátora, uvedl, že poslední kontrolu na českobudějovickém náměstí zajistili odborníci na začátku tohoto týdne. „Při té bylo zjištěno, že dlažba nevykazuje zjevné závady, které byly znatelné po demontáži ledové plochy,“ prozradil výsledek.

Eva Neprašová z Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích dodala, že i tak se zde má do budoucna provést ověřovací sonda. „Ta má zjistit skladbu konstrukce pod dlažbou,“ vysvětlovala. Dodala, že následovat bude výpočet dovoleného zatížení, jehož výsledek by měl být v budoucnu při projektování podobných dočasných konstrukcí respektován.




Nově se náměstí předláždilo, když se stavěla Samsonova kašna v roce 1727. Chodníky se položily v roce 1895 před příjezdem císaře Františka Josefa I. V červnu 1938 zadala radnice výdlažbu náměstí podle návrhu profesora Pavla Janáka z Prahy místní firmě Matyáš a Moučka. Objednaly se keramické špalíky ze Šatova. Materiál na šatovské špalíky či dlaždičky dodala šamotka Zliv. Dne 15. 3. 1939, kdy obsadili město Němci, nebylo náměstí ještě hotové. Sice se rychle dokončilo, ale nevydláždili ho Němci, jen se tak stalo na začátku německé okupace. Akce to byla české radnice. Vydláždilo by se podle plánu do května 1939.