„Je to vlak, z něhož se nedá vystoupit,“ řekl se smíchem o své celoživotní vášni Pavel Rouha coby člen spolku Přátel města Velešína. Aby ne, postavit svět figurek o rozloze třicet šest metrů čtverečních zabere týden.

„Mám tři syny, kteří mi s tím pomáhají. Teď to se mnou staví můj nejmladší syn a ten bych řekl, že má nejvíce vloh pro stavění. Má stejné oko, stejné srdce a ruku jako já. Nemusíme se spolu radit, ani to nemusím kontrolovat, protože vím, že co on udělá, bude perfektní ba co víc, mnohdy to předčí moje vlastní očekávání,“ popsal Pavel Rouha logistiku zrodu dnes již tradiční vánoční akce ve Velešíně.

Jeho cílem je navíc, aby betlém nevypadal nikdy stejně jako předchozí rok. Pomáhají mu s tím fotografie, které rok co dělá. Letos mezi zhruba sto devadesáti postavičkami, přibyly čtyři nové – rybáři. „Měl jsem v betlému už dřív jednoho rybáře, jak vyndavá rybu z kádě a prodává ji na jarmarku. Chtěl jsem tento výjev dokončit, tak se to letos konečně povedlo,“ popsal „novinku“ letošního ročníku, kterou usadil do vypuštěného rybníka. Dodal, že vyřezat sedmnácticentimetrové postavičky z lipového dřeva mu zabere zhruba dvacet až dvacet pět minut. „To ale nedělám v kuse, trvá mi to tak týden, deset dnů,“ popsal tvůrčí proces.

Vzpomene Pavel Rouha, který je v každodenním světě soukromým zemědělcem na první figurku? „To je jasné. Tu jsem udělal, když mi bylo šest a půl roku. Je to takový pastýř u jesliček, pořád tam je,“ dodal na závěr.