S oblým mramorovým stolem, zavěšeným na zelené popruhy se potýká několik mužů v montérkách. Vyleštěný kus vzácného kamene už předtím před katedrálou jeden jeřáb sundal z náklaďáku na speciální podvalník o nosnosti 25 tun. Teď se mramorová paráda vznáší uprostřed katedrály a pohybuje se přesně podle pokynů party „stěhováků“.

„Kdyby to vzali do teplejch…“ komentují rozkývaný náklad zedníci, kteří jinak v těchto dnech nahazují vnitřek kostela. Pásový jeřáb s výsuvným ramenem popojíždí pod klenbou zaprášené katedrály. Pětkrát musel střídavě zvedat a zase pokládat budoucí dominantu vnitřního prostoru rekonstruované katedrály sv. Mikuláše. Okny se dere světlo nebeských halogenů, teploměr zavěšený na stěně ukazuje devět stupňů.

Cesta kamenného skvostu začala před pár měsíci v Carraře v italském Toskánsku. „Původní blok vyřezaný ze skály speciální pilou vážil asi 12 tun,“ připomíná Ladislav Němec z české firmy Granit, ve které se stůl posléze skutečně „narodil“.  Práce trvaly asi tři měsíce. Nejhorší bylo podle Ladislava Němce správně propočítat řezy a potom přesně nasadit na blok kamene pilu, na jejímž řetězu jsou diamantová tělíska zvaná spoty.  Snadná nebyla ani manipulace s těžkým břemenem. „Manipulace je padesát procent úspěchu,“ zdůrazňuje Němec.

Carrarský mramor nebyl podle generálního vikáře českobudějovického biskupství Adolfa Pintíře vybrán náhodou. „Je to příbuzný kámen Davida z Florencie,“ naznačuje Adolf Pintíř, že z lomů kolem Carrary se například bral kámen i na slavná sochařská díla Michelangelova. „Ukazuje to jakou vážnost oltáři přikládáme,“ doplnil Pintíř.

Po nekonečném popojíždění podvalníku a zvedání a pokládání mramorového stolu je včerejší stěhování v katedrále konečně hotovo. Kolem vybetonovaného kruhového podstavce pod vysokou klenbou postávají architekti i kněží, zaujati předcházející pečlivou prací. Je poledne, pátek před Květnou nedělí, L.P. 2012. Stůl, u kterého budou napříště kardinálové, biskupové a kněží proměňovat Tělo a Krev Páně, je usazen. Rekonstrukce katedrály má být dokončena příští jaro a vyžádá si 27 milionů korun a podílí se na ní Evropská unie prostřednictvím Regionálního operačního programu.