Téměř tři tisíce čtenářů do 15 let je zaregistrováno v Jihočeské vědecké knihovně v Českých Budějovicích. Podle učitelů českého jazyka však děti čtou stále méně.

„Je to čím dál tím horší, nejenže žáci nemají základní znalosti z literatury, ale hlavně vůbec nerozumí tomu, co čtou,“ komentovala Alena Benešová, která vyučuje na Základní škole Máj I. Podle ní proto také děti nedokážou srozumitelně vyjádřit, co chtějí, a jejich slovní zásoba je velmi omezená. „Není text, ve kterém bych nemusel vysvětlovat nějaké výrazy,“ dodal František Rozum ze Základní školy Dukelská.

Knihovny jsou naproti tomu s mladými čtenáři spokojené, v posledním roce jich přibylo. Českobudějovická vědecká knihovna získala ty nejmenší také díky akci Prvňáček, kdy žákům prvních tříd nabízela registraci zdarma. „Obecně se počet čtenářů za loňský rok zvýšil, u dětí to bylo asi o 400,“ uvedla Zuzana Čencová.

Mnohé z nich ale využívají knihoven k surfování po internetu a knihy je příliš nezajímají. „Chodím sem vždycky před tréninkem, abych nemusel čekat venku. Hraji tu hry na internetu,“ připustil čtrnáctiletý Jakub Kršek.

Podle knihovnice Marcely Dudové někteří alespoň při čekání na volné místo u počítače sáhnou po knize. „Pak je třeba zaujme obálka či název a půjčí si ji,“ poznamenala.

Jakub Kršek reagoval, že knihu si tu půjčí pouze v případě, že jim učitel nařídí povinnou četbu. To je však pro češtináře v současné době jediná možnost, jak žáky ke čtení přivést. „Když už je donutíme něco přečíst, tak někteří zjistí, že jim to něco dalo, a zůstanou u toho,“ vysvětlila Benešová.

Oba učitelé se shodují na tom, že rozhodující vliv má v tomto případě rodina. To potvrzuje i Čencová. „Když čte rodič, tak čte i dítě,“ To platí například o dvanáctileté Nikole Parkusové. Do knihovny ji poprvé přivedl otec a nyní sem chodí dvakrát týdně a čte každý večer.

DĚTSKÉ KNIŽNÍ HITY

Pro nejmenší:
Mašinka Tomáš, Bořek Stavitel, O pejskovi a kočičce

Mladší školní věk:

Agáta a doktor Lupa,
Klub záhad

Starší školní věk:

Hobit, trilogie Pán prstenů,
série Letopisy Narnie, Eragon,
série Harry Potter, Stmívání,
dívčí romány Lenky Lanczové

Naučná literatura:

edice Děsivé dějiny

Filmy ničí fantazii

Sami jsme nenáviděli, když učitelé přikazovali povinnou četbu, ale teď nám nezbývá nic jiného. To si myslí František Rozum, který vyučuje český jazyk na Základní škole Dukelská.

„Děti čtou minimálně. Když už něco přečtou, tak z povinnosti,“ říká. Žáci se navíc podle něj naučili stahovat obsahy děl z internetu. Podstatně lákavější než samotná kniha jsou pro ně také filmy.

Rozum proto zkoušel přivést žáky zpět ke čtení přes zfilmované adaptace, ale upustil od toho. „Oni pak berou ten film jako dogma, mnohem míň o díle přemýšlí. Protože mají všechno dané, klesá představivost na nulovou úroveň a i příběh je často zjednodušený,“ vysvětluje

Hlavní problém však je, že dnešní žáci nejsou schopni porozumět psanému textu, sami se nedokážou vyjádřit, mají omezenou slovní zásobu a neumí číst nahlas.