Nastoupila sem před více než třiceti lety, takže se zvládne ustrojit už za pouhou čtvrt hodinu. Ze začátku však nebyla příliš nadšená. „Když jsem si kroj oblékla poprvé, řekla jsem, že v tomhle mě nikdy nikdo neuvidí. Pak jsem si ale uvědomila, že to není žádná ostuda,“ vypráví.

Členové Furiantu nenosí kroje budějovické, ale kozácké z oblasti kolem Kovářova u Milevska. Vybrali si je, protože jsou vyšívané a slavnostnější. Na obtíž jim jsou snad jen při nynějším tropickém počasí. „Při tanci je v tom samozřejmě strašné vedro. Někdy si říkám, že si naši předci skutečně zaslouží obdiv,“ líčí.

Soubor se snaží zachovávat tradice lidových písní a tanců. S nimi také vystupuje na festivalech, dožínkách a dalších akcích. Tance jsou podle Buldrové docela složité.

„Sice to někdy vypadá jako obyčejná polka, ale jsou tam různé variace podtáček, otoček i zvedaček,“ vysvětluje. Naučené kroky ale uplatní také na plesech. K jejím nejoblíbenějším tancům patří rejdovák a obkročák, ačkoli jsou rychlé a fyzicky náročné.

„Někdy si říkám, že už se to v mém věku nedá udýchat,“ říká osmačtyřicetiletá tanečnice. Naopak neoblíbenými jsou pro Buldrovou tance s názvem ježek a hajdalák.

Svému koníčku věnuje veškerý volný čas. Párkrát už ji sice napadlo, že jej opustí, ale vždy ji udržela dobrá parta lidí. Výjimkou není ani to, že se zde seznamují budoucí manželské páry. „Krojovanou svatbu jsme ale zatím bohužel neměli, nikoho jsme k tomu ještě nepřesvědčili,“ směje se Buldrová.