Nejistota vládla v pátek až do konce vyučování ve školách i na jihu Čech. Děti ani učitelé nevěděli, jestli v pondělí půjdou do školy alespoň prvňáci a druháci nebo nikdo. Dozvědět se to měli, stejně jako rodiče, až navečer a ani to nebylo jasné.

V protivínské základce proto posledním docházejícím žáčkům z nejnižších ročníků naložili plné tašky učebnic i úkoly, kdyby se v pondělí mělo pokračovat distančně. Ředitelka Tamara Vojtěchová si posteskla, že nejhorší je, že ani vedení školy nemá potřebné informace v předstihu. „Odvíjí se od toho i příprava obědů,“ doplnila Tamara Vojtěchová střípek do mozaiky problémů, které současná situace přináší. Doplnila, že při předešlých mimořádných opatřeních se většinou vědělo alespoň tři dny předem, co se bude dít.

Velké komplikace přináší rozhodování politiků na poslední chvíli i rodičům. „Už jsem z toho zdrcená. V práci už nevím, jak se domluvit, jestli půjdu na OČR, nebo ne. Vůbec nevím, na čem jsme. S dětmi o tom ani nemluvím, chtějí mezi kamarády. A už nechci být učitelkou, pracující kuchařkou, uklízečkou a ještě dobrou matkou. Už mi docházejí síly,“ říká maminka dvou synů Veronika Melicharová Poturnayová z Lomnice nad Lužnicí.

Kvůli koronaviru se první základky zavíraly vloni v březnu. Nynější opatření byla zavedena na základkách v lednu.

„Pokud to pomůže, vydržíme,“ řekla maminka tří dcer Jaroslava Janutková z Osule na Prachaticku, když včera odpovídala pro Deník, jak se jí daří zvládat současnou situaci a případně i úplné uzavření škol. Jaroslava Janutková je maminkou tří školaček. Dvě jsou doma na distanční výuce od loňského podzimu. Nejmladší Sofinka se k sestrám možná připojí v pondělí 1. března. „Dvě starší jsou samostatné, ale Sofie je prvňačka. U té musím sedět celou dobu vyučování. Nejen proto, aby pochopila učivo, ale také protože si neumí s počítačem sama úplně poradit,“ hodnotí maminka Jaroslava, která je sama učitelka a ví, jak výuku prvňáka zvládnout.

Distanční výuka je pro rodinu tří školaček komplikovaná především v souvislosti s připojením na internet. „Když se připojí všechny začne nám padat wi-fi,“ popisuje komplikace Jaroslava Janutková.

Spolužáci chybějí

To, že nejmladší dcera zase zůstane doma, ale přináší i jiné problémy. Chce chodit do školy, aby se mohla setkávat se svými spolužáky. Rodina už má vyzkoušené, že prvňačce chybí sociální kontakt. „Chce slyšet, co dělat od paní učitelky a vůbec jí nevadilo, že celé vyučování musí strávit v roušce,“ říká Jaroslava Janutková. Je přesvědčená o tom, že první a druhá třída by se zavírat neměla. „Ale na druhou stranu, pokud to pomůže a epidemie se zlepší, vydržíme to,“ uzavírá.

O děti doma pečují i tatínkové. Třeba Daniel Mrázek z Oldřichova na Táborsku, který je otcem tří dcer školou povinných. Podle jeho slov však situaci naštěstí doma zvládají dobře. „Je to ale náročné. Vlastně suplujeme jak práci učitelů, tak školní stravovny. Navíc manželka je zdravotní sestra, takže to vůbec nemá jednoduché, a já se snažím, abych udržel své podnikání. Takže máme všichni práce až nad hlavu,“ uvedl.

Na poslední chvíli

Vedení škol je nešťastné především z toho, že informace chodí na poslední chvíli.

Podle Jiřího Pavla, ředitele Základní školy Trhové Sviny, dostanou už rodiče informaci jen přes internet. Počítal s tím, že jednání o opatřeních bude sledovat přes média. „Jakmile to vyhlásí, jsem připravený, že to dám na webovou stránku,“ řekl v pátek odpoledne Jiří Pavel. „Je to na poslední chvíli,“ posteskl si ale vzápětí. V Trhových Svinech však v každém případě zůstane funkční „krizová škola“ pro děti zaměstnanců zapojených do Integrovaného záchranného systému. „Myslím si, že to pojede,“ uvedl Jiří Pavel.

Hodně nejasností už si přitom užili učitelé i v minulých dnech, kdy se zvažovalo dokonce otevření škol pro další ročníky. Ačkoliv se plánovalo, že uvolnění začne možná od pondělí, tak vůbec nebylo jasné, jestli si chystané testy budou děti dělat doma s rodiči nebo ve škole před zahájením vyučování…

Ředitelka Základní školy Protivín Tamara Vojtěchová k celkové situaci dodává, že se jí zdá, jako by školství bylo pro politiky až na posledním místě. „Právě přichází maminka pro počítač pro druhačku na distanční výuku,“ přiblížila Tamara Vojtěchová, co všechno se také musí řešit. A ani pro prvňáky či druháky nebyl pátek jednoduchý, když si odnášeli učebnice i úkoly ve velkém, aby byli připraveni na možné zpřísnění opatření. "Děti jsou zaskočené, co si mají všechno odnést. Nejhorší je, že to jinak udělat nemůžeme," řekla ředitelka protivínské základky s tím, že samotné školy se vše dozvídají na poslední chvíli a z médií, ani ne obvyklou oficiální cestou. A doplnila, že je jí líto i rodičů.

Také ve školních jídelnách náhlé obraty znamenají potíže při plánování obědů. Na pondělí se muselo objednat a něco třeba i nakoupit už v pátek. Další zboží by měli dodavatelé přivézt v pondělí a dozvědí se, jestli by s ním zase neodjeli… "Dodavatelé jsou vstřícní, ale když je to po několikáté," upozorňuje Tamara Vojtěchová, že vznikají ztráty, které je třeba z něčeho krýt. A rezervy docházejí. "Ale i té trpělivosti není tolik, jako před dvěma měsíci," připomíná Tamara Vojtěchová, že s možná zbytečnými komplikacemi se školy potýkají už relativně dlouho. 

A navíc řada učitelů upozorňuje, že by se mělo vážně jednat třeba o tom, jak zajistit řádné dokončení výuky u maturantů. Třeba učitel z odborné školy z Českých Budějovic Zdeněk Lanz by maturanty pustil do škol, i kdyby to bylo na střídavou výuku. A otevřel by i pro žáky prvních ročníků, protože si zatím nemusí sami poradit s náročnějším stylem výuky oproti základní škole. Zejména u odborných předmětů, s nimiž nemají ze základky předchozí zkušenost.