Centrum krajského města obklopuje mnoho historických objektů. Významnou rozsáhlou budovou je i dnešní dolní areál Nemocnice České Budějovice a areál Krajského úřadu Jihočeského kraje v ulici Boženy Němcové, který prošel za více než 120 let složitým vývojem.

Místo, kde dnes pracují úředníci kraje, sloužilo původně jako Městský chudobinec císaře Františka Josefa, který byl vystavěný v letech 1896 – 1898. Podle Patrika Červáka, vedoucího odboru kultury a památkové péče jihočeského krajského úřadu, se v letech 1898 až 1899 postavila domobranecká kasárna arcivévody Rainera. To je táhlá budova při ulici Boženy Němcové, která sloužila mužstvu, a objekt s věžičkou, jenž sloužil vojenskému štábu. Už v roce 1912 se podle památkáře Milana Šilhana zaplňovala kasárna prvními vojáky, kteří byli umístěni v Marodenhausu.

„Za první války tam byl lazaret, který měl pomoci jak místní vojenské nemocnici, tak i civilní – dnešnímu hornímu areálu. Po této válce se areál, tehdy už oficiálně označovaný jako Masarykova kasárna, změnil na Divisní nemocnici č. 5 a po druhé světové válce se postupně spojil areál chudobince a kasáren v jeden,“ shrnul vývoj Patrik Červák s tím, že než se budovy spojily, byl chudobinec přestavený v roce 1948 na takzvaný radiák.

„Po roce 1945 už jsme asi ve městě neměli chudé, a tak vznikl právě radiák. Bylo to po Praze druhé onkologické ozařovací centrum v zemi,“ řekl Patrik Červák.

Od 50. letech již šlo o budovu vojenské nemocnice, kde pracovali nejen špičkoví vojenští lékaři, ale ve specializovaných pracovištích i doktoři přírodních věd či farmacie. Sídlil zde například i okruhový hygienicko-epidemiologický oddíl.

„Operovali mě tady poté, co mě srazilo auto. Na vlastní kůži jsem zažil vojenský perfektní personál a přístup lékařů, i když vojenští lékaři v sobě ono vojenství nezapřeli. Dostal jsem se do nemocnice díky otci, který zde v minulosti pracoval,“ vylíčil Patrik Červák, jehož tatínek působil v dnešním areálu krajského úřadu na výše zmiňovaném hygienicko-epidemiologickém oddíle téměř 30 let.

„Já jsem ze základní školy chodil vždy sem za tátou a pamatuji si, že dole ve sklepení měli morčata pro výzkum. A tak jsem si často nějaké to morče odnesl domů,“ vzpomínal s úsměvem Patrik Červák, zatímco procházel okolo bývalých vojenských kasáren, kde je dnes oddělení následné péče.

Přidal i další příběh o slavné umělkyni Emě Destinnové, která zemřela v českobudějovické nemocnici. „Tatínek mi vyprávěl, že umělkyně zemřela v dolním areálu. Ale podle doložených spisů se jednalo spíše o horní areál nemocnice,“ zmínil zajímavost vedoucí krajského odboru kultury a památkové péče.

V 70. a 80. letech procházel areál vojenské nemocnice rozsáhlou stavební proměnou. Podle památkáře Milana Šilhana byla zprovozněna vstupní budova, půdní prostory budov chirurgie a interny byly přizpůsobeny sociálnímu zázemí pro zaměstnance. „V rámci interiéru byly budovy vojenských kasáren mnohokrát přestavovány. Hmota celého areálu zůstala však nezměněna, nic zásadního se zde nepřestavělo,“ upřesnil Patrik Červák.

Za vojenskými kasárnami vyrostly v letech 1980 – 1984 další budovy. „Armáda tu vystavěla moderní železobetonové opláštěné objekty, tehdy to byly unikátní stavby. Dnes jsou budovy za bývalými vojenskými kasárnami součástí dolního areálu nemocnice,“ popsal Patrik Červák s tím, že v roce 1995 byl areál původního městského chudobince převedený na Jihočeský kraj. Přibližně v letech 2002 prošel tento objekt kompletní rekonstrukcí a od roku 2003 zde sídlí odbory krajského úřadu.

Nyní se pracoviště dolního areálu postupně stěhují do nově budovaného horního areálu českobudějovické nemocnice. „Co však bude s těmito objekty v budoucnu, až se všechna oddělení přestěhují, zatím nevíme,“ podotkl Patrik Červák. Dolní areál mají zdravotníci podle mluvčí Nemocnice České Budějovice Ivy Novákové opustit do roku 2023.