Jednu z těchto knih drželi v rukou krumlovští minorité, druhou známý autor padělků Václav Hanka. Teď si na ně mohou sáhnout lidé v Českých Budějovicích. Jihočeská vědecká knihovna představuje v budově na Lidické třídě staré tisky z 15. až 18. století. Výstava do pátku do 18 hodin.

Celkem nabízí pět knih. „Vybrali jsme takové, které přibližují knižní kulturu staršího období. Roli ale hrálo i to, zda byly v poslední době restaurované a jestli jsou zajímavé pro veřejnost,“ uvedl Jindřich Špinar, vedoucí oddělení historických fondů.

Lidé podle něj mohou na vystavené knihy i sahat, pouze je třeba použít jednorázové rukavice. Tři tituly jsou navíc v češtině, takže si návštěvníci vyzkouší čtení starého písma. „Na první pohled vypadá jako cosi nesrozumitelného, ale brzy lidé zjistí, že se dá normálně číst. Je to opravdu jen otázka zvyku,“ dodal Špinar.

Nejstarší vystavenou knihou je původní latinské Kladivo na čarodějnice asi z roku 1490, nejmladší atlas světa z let 1710 až 1750. Přesný osud všech tisků odborníci neznají, ale například exemplář Komenského Brány jazyků patřil českokrumlovským minoritům.

Nejzajímavější historii má však podle Špinara Kralická bible. „Patřila proslulému nálezci Rukopisů královédvorského a zelenohorského Václavu Hankovi. Ten ji věnoval knihovně Národního muzea v Praze, odkud se dostala do budějovického kněžského semináře a nakonec k nám,“ popsal.

Historické tisky představuje knihovna veřejnosti výjimečně. Obvykle jsou uloženy v depozitáři ve Zlaté Koruně. Zde na ně pracovníci pravidelně dohlížejí, pečují o kožené vazby a čistí svazky od prachu. Zároveň je nutné udržovat zvláštní podmínky. „Nejvzácnější rukopisy a prvotisky máme ve speciální místnosti, kde musí být stálá teplota i vlhkost,“ doplnil Špinar.

Celkem má Jihočeská vědecká knihovna více než 30 tisíc starých tisků, tedy knih vydaných do roku 1801. Mnohé z nich ale již musela restaurovat. „Ta činnost dodnes neustala. Když se dělá jenom jednoduchý zásah, je to hotové během několika hodin, ale velké restaurování, kdy se kniha musí rozvázat na co nejmenší části, může trvat i několik let,“ připomněl Špinar.

Výstava unikátních tisků v Českých Budějovicích pokračuje v pátek. Již včera přilákala celou řadu zájemců. Byla mezi nimi například studentka Sally Bartůšková. „Vždycky mě fascinovaly staré knihy a když si na ně člověk může sáhnout, je to skvělé. Nejvíc mě zaujal atlas, protože tam člověk opravdu vidí historii, třeba to, že se před mnoha lety města jmenovala jinak,“ řekla.

Akci pořádá knihovna u příležitosti zpřístupnění digitalizovaných historických fondů v elektronickém katalogu. Ten  funguje na webové adrese http://katalog.cbvk.cz. „Lidé tam najdou zhruba polovinu z našeho fondu, tedy asi 15 tisíc knih s fotografiemi charakteristických znaků – titulních listů, vazeb, iluminací a podobně. Někde už je kompletně i celý text,“ přiblížil Jiří Nechvátal, správce sítě Jihočeské vědecké knihovny.

Na digitalizaci se podle něj pracuje již pět let. Podílí se na ní zhruba deset lidí, kteří postupně skenují staré tisky a katalogizují je v elektronické podobě. Do budoucna by se na internetu měly objevit úplně všechny knihy s kompletním textem. „To ale znamená, že musíme digitalizovat miliony stránek, takže to bude trvat desítky, možná stovky let. Nejprve dáme na internet základní údaje o všech knihách a poté je budeme doplňovat,“ komentoval Nechvátal.

Elektronický katalog může sloužit například badatelům. Ti díky internetu zjistí, zda konkrétní knihu potřebují, a až poté se mohou vypravit do depozitáře. Podle Jiřího Nechvátala je digitalizace důležitá také proto, že každá kniha je originál. „I když třeba Kladivo na čarodějnice vyšlo v desítkách kopií, tak některý svazek může obsahovat mimo jiné originální výpisky kněžích,“ vysvětlil.

Co se vystavuje

• Jan Amos Komenský: Janua linguarum reserata aurea, 1669
• Atlas novus terrarum (150 map a grafických listů), 1710-1750
• Kralická bible, 1. díl, 1579
• Jacob Sprenger – Heinrich Kramer: Kladivo na čarodějnice v latinském originále, cca 1490
• Pavel Kristián z Koldína: Práva městská Království českého, 1579