Na místě se odvolala. Její obhájce navrhoval maximálně desetiletý trest.

Obžalovaná u hlavního líčení nevypovídala, v přípravném řízení ale k motivu činu řekla, že malý Gero jí zničil život. „Zabít ho bylo pro mne dlouho hotovou věcí,“ uvedla. „Z toho soud uzavřel, že nešlo o žádný spontánní čin v afektu,“ napsal pasovský deník PNP. Skutek podle předsedy senátu plánovala a také jej tak provedla. To, že Gero bezprostředně před událostí plakal, protože se mu prořezávaly zoubky, byl podle soudu také popud, ale rozhodně ne motiv. „Daleko spíše si podle přesvědčení soudu žena rozvinula vůči synkovi skutečnou nenávist, mimo jiné proto, že její kdysi bezchybné tělo poněkud poznamenal jeho porod,“ pokračoval deník. Žena se podle něho nikdy netajila tím, že děti všeobecně nemůže vystát – označovala je za řvouny a smějící se podle ní „frocky“ shledávala odpornými. Tak se opakovaně vyjádřila i o svém synovi. „Upřednostila porod císařským řezem s tím, že ‚něco takového‘ přivést na svět nechce, něco takového že neudělá,“ napsala PNP.

Usmrcení malého Gera jí trvalo téměř půl hodiny. Po činu nechala mrtvolku tři dny ležet na pračce v koupelně přikrytou ručníkem. Chodila nakupovat, dívala se na televizi a koupelnu normálně používala. Tělo našel od matky odloučený otec, když si chtěl syna na pár hodin vyzvednout.