Unikátní technickou památkou nedaleko Plavu jsou rechle, které sloužily při plavení dřeva. Nachází se proti proudu řeky Malše nedaleko Plavu.

Podle starostky Oldřišky Ribolové byla v souvislosti s regulačními pracemi na řece Malši, která obcí protéká, byla v roce 1895-1896 postavena železná lávka na vysokých kamenných pilířích. K této lávce byla přidělána železná vrata. Jsou to v podstatě stavidla, zvaná rechle, která se používala k zachycení plaveného dříví při voroplavbě. Dřevo se plavilo z Buqoyských lesů u Nových Hradů do Českých Budějovic a případně dále. Tuto náročnou stavbu provedl hraběcí inženýr Augustin procházka za 30 000 zlatých.

close Ilustrační foto info Zdroj: Deník zoom_in Ilustrační foto

Historie plavení dřeva na Malši a jejích přítocích sahá do poloviny 18. století, kdy se touto myšlenkou začal zabývat hrabě František Leopold. Buquoyská vodní cesta měla zásobit ta místa habsburské monarchie, kde byl nedostatek dřeva. První pokus s plavením dřeva z Novohradských hor se uskutečnil v roce 1768. Následně se postavilo 17 jezů, vyčistila se dna potoků a řeky a nechaly se odstranit zbytečné zákruty. První zápis o voroplavbě je z roku 1783.

V prvních letech plavby se začaly plavit také klády o délce 2 sáhy. Tehdy byl splaven první pramen s 19 vory o obsahu 195 sáhů. V roce 1784 je zaznamenáno 5 pramenů s 203 vory a 2.236 sáhy, v roce 1785 10 pramenů s 392 vory a 4.416 sáhy, v roce 1786 20 pramenů s 732 vory a 9.383 sáhy. Mezi lety 1784 až 1803 byly celkové příjmy z voroplavby na Malši 453 509 zlatých, z toho čistý zisk byl 220 142 zlatých rakouské měny.

Na Malši, kde se plavilo na nadržené vodě, musely být prameny mimořádně pevně svázány. Od Kaplice do Č. Budějovic se plulo jeden den. Jestliže plavci pluli i v noci, dokázali zkrátit plavbu až o polovinu. Poslední řádná plavba touto soustavou se uskutečnila 19. – 20. 7. 1938. Po velké vodě začátkem srpna toho roku už byly poškozeny jezy a břehy. V okupaci do roku 1945 se plavilo jen místně, po roce 1945 nebyla již plavba dřeva obnovena. Z historického hlediska šlo o velmi propracovaný systém vodních cest, který nemá, co se týče plavby vorů na tak úzkých tocích v evropském měřítku obdoby.

Zdrž na plavení dřeva – „rechle“ jsou významnou technickou památkou. V roce 2007 byla tato stavba zapsaná do Ústředního seznamu kulturních památek ČR jako jediná svého druhu v jižních Čechách. Celková rekonstrukce byla provedena v roce 2013. Opravu rechlí provedlo Povodí Vltavy. A podle Martina Kaisera, vedoucího provozního střediska Povodí Vltavy v Českých Budějovicích je technická památka v provozuschopném stavu a pravidelně se na ní třeba obnovují nátěry.

Pavel Mörtl z Českých Budějovic před časem pro Deník o plavbě dřeva z Novohradských hor mimo jiné napsal k rechlím následující.

Aby bylo vůbec možné, především s kusovým dřevem manipulovat, byly zřizovány na vybraných místech tzv. hrábě (česla, rechle), na nichž se dalo po přehrazení toku dřevo vytahovat na břeh. Takové zařízení na Černé stálo u bývalé železárny a později pily Gabriela v Třebíčku nedaleko Benešova nad Černou a pod již zmíněnou blanskou papírnou. Zde se také ještě do 70. let minulého století dochovala část rechlí, místními nazývaná krytá lávka. Její dřevěné dílce ovšem také už zmizely a dnes na místě najdete jen tři precizně opracované kamenné pilíře, které lávku nesly. Poslední rechle, a to železné, byly vystavěny později také na Malši nad obcí Plav u Č. Budějovic. Stalo se tak v souvislosti s rozšířením buquoyského přístavu v Českých Budějovicích. Jejich konstrukce umožnila zadržet dřevo na vodní hladině až čtyři kilometry proti proudu.

A co k rechlím u Plavu před lety v rubrice Kde jsme fotili uvedli čtenáři Českobudějovického deníku? Což je dnes s mírnou nadsázkou řečeno už téměř archivní záznam…

V minulém pokračování rubriky Kde jsme fotili byla na snímcích technická památka rechle, která se nachází na řece Malši mezi obcemi Doudleby a Plav, mnozí čtenáři ovšem často užívají i starší název Plavo.

Správně odpověděl například Václav Tomek z Českých Budějovic. „Znám to tam,“ konstatoval Václav Tomek a připojil, že v těchto místech chodil při velkých povodních, když byl v pojišťovně.

Mnoho čtenářů poznalo i muže na jednom ze snímků. „Je to Jarda Hlachů, my jsme s Jardou dělali velitele hasičů,“ uvedl Jan Šindelíř z Nesměně a dodal, že na louce za restaurací v Plavu bývaly soutěže. „A rechle znám taky,“ dodal Jan Šindelíř.

„Fotili jste rechle na Malši u Plava. Na mostě stojí můj kamarád Jarda Hlach,“ řekl Václav Vávra z Nedabyle a hádanku rozluštil i Vladimír Burda z Českých Budějovic. „Jsou to rechle na Malši a bývalý starosta Jaroslav Hlach,“ uvedl Vladimír Burda. Poznámkou: „Znám to dobře,“ doprovodil správnou odpověď Jiří Ambrož z Trhových Svinů.

„Jsou to plavské rechle. Když jsem tam chodila na procházku, koukala jsem se na rechle seshora, od sochy svatého Jana Nepomuckého. Rechle sloužily k zachycení plaveného dříví,“ uvedla Blanka Mühlpecková z Holašovic. „Je to na Malši v Plavě, jak se říká na rechlích. Prkna už tam na lávce nejsou,“ upozornila Marie Kopicová z Plavu a připojila, že teď je na lávce plechový rošt.

„Rechle na Malši sloužily k zadržování dříví ze Stropnice,“ zmínil Vratislav Veverka ze Starých Hodějovic a doplnil, že dlouhé dříví se pak vázalo do vorů a plavilo dál. „Zajímám se o technické věci,“ připojil Vratislav Veverka. „Je to opět známé místo. Rechle v obci Plav, sloužily k plavení dřeva,“ uvedla Marie Šmejkalová z Českých Budějovic a Milan Grill z Českých Budějovic ke správné odpovědi dodal, že má chatu nedaleko u Biaggiho lávky v Doudlebech a kolem rechlí vede cesta do Plava, kterou využívá, takže místo snadno poznal.

„Fotografie jsou z chatové osady Rechle mezi obcemi Plav a Doudleby. Máme tam také chatu a na ní jsem prožila dětství, na něž mám ty nejkrásnější vzpomínky. Jako děti jsme se z mostu něco naskákaly… S kamarádkou jsme líhaly na krásně vyhřáté vzpěře mezi pilířem a skálou a představovaly jsme si, jaké to muselo být, když byla v roce 1888 voda v Malši metr pod vrškem pilíře (je tam doposud ryska). V roce 2002 byla voda zároveň s vrchem pilíře a nebyl to vůbec hezký pohled nahoře proti proudu to sebralo několik chat, k pilíři připlavala chajda, pak to zachroupalo v železných hradlech a na druhé straně vyplavaly prkna. Most se tenkrát celý otřásal v základech, ale vydržel. Fotografie musí být zřejmě staršího data, v současné době je most (bohužel) natřený na šedo,“ napsala redakci Zuzana Janišová ze Sedlce u Svatého Jana nad Malší.

„Fotografie jsou pořízené v obci Plav,“ uvedla Jarmila Pourová z Týna nad Vltavou. „Jsou to rechle přes řeku Malši nedaleko Plava. Několikrát jsem tudy doprovázela kamarádku na cestě pro mléko do jedné chalupy. Krásné místo, říká se tu u Hastrmana,“ napsala Marie Podlahová z Mydlovar.

„Fotografie jsou pořízené v hezkém údolí řeky Malše v obci Plav. Je to zdrž na plavení dřeva zvaná rechle. Konstrukce rechlí se skládá ze dvou otvorů, na jednom jsou nainstalována pohyblivá česla, která sloužila k zachycení plaveného dřeva. Pravobřežní pilíř je tvořen upravenou přírodní skálou, střední a levobřežní jsou vyzděny z kamenných kvádrů. Levobřežní průtoční otvor je vystaven na kat. území Doudleby. Přes pilíře prochází železná lávka pro pěší. Rechle byly zbudovány v letech 1895-1896. Jednalo se o součást vodní dopravy, která sloužila ke splavení dříví z buquoyských pohraničních lesů do velkoskladu v Červeném Dvoře u Českých Budějovic. Poslední plavba se uskutečnila 19. a 20. července 1938. Poté do roku 1945 spoře jen místně z důvodů poškození řečiště a jezů po povodni. Z historického hlediska šlo o velmi propracovaný systém vodních cest, který nemá co se týče plavby vorů na tak úzkých tocích v evropském měřítku obdoby. Tato stavba je prohlášena za kulturní památku a zapsána do Ústředního seznamu kulturních památek v ČR,“ popsal podrobně rechle a jejich význam Jaroslav Hlach z Plavu.

„Jedná se o železnou lávku na kamenných pilířích na řece Malši nad obcí Plav. Stavidla s železnými vraty…, rechle“ se používala k zachycení plaveného dříví při voroplavbě. Stavba je významnou technickou památkou. Klidné údolí okolo lávky je využíváno k rekreaci, některé chaty jsou vidět na snímku. Několikrát jsem tam pracoval, a proto pro mě nebylo těžké uhodnout fotografované místo na řece Malši, která protéká obcí Plav a umí se pořádně rozlít. Asi i obyvatelé v Plavu si nyní přejí déšť, který zavlaží zahrady, pole, lesy a nebude škodit, jak se stalo při ničivé povodni v první polovině srpna v roce 2002,“ uvedl předplatitel Deníku Antonín Silný z Lišova.

„Tentokrát jste fotili významnou technickou památku na řece Malši u Plava. Je to lávka na kamenných pilířích s rechlemi. Toto vodní dílo bylo postaveno v letech 1895-96 a sloužilo k zachycování plaveného dřeva po řece,“ napsal k hádance Vojtěch Placatka z Lišova.