Na snímku ze dne 1. května 1951 jde od Jeronýmovy ulice Sokolskou ulicí (dnes Žižkova) prvomájový průvod a zatáčí kolem parku. Bude pokračovat kolem restaurace U černého koníčka, Žižkovou přes Stalinovo náměstí (dnes Senovážné) na tehdejší Žižkovo náměstí. Účastníci průvodu mají stejnokroje. Mohou to být lesáci, poněvadž poblíž ve Schwarzenberském paláci na rohu Jeronýmovy a Žižkovy sídlilo v tom čase podnikové ředitelství státních statků a lesů (později palác pro sebe zabral OV KSČ). Kromě jedné lesačky se pochodující nijak nadšeně netváří. Jistě ví o hospodaření v lesích své. Dlažba, po které průvod šlape, je z roku 1931.

Vlevo na snímku je park, který má trojúhelníkový půdorys. U parku byla původně od roku 1949 stanice trolejbusů, zatímco tramvaje měly do roku 1950 stanici před restaurací U černého koníčka, přesněji tam, co bývala v suterénu paláce mlékárna. Název Sokolská ulice z roku 1919 byl v roce 1955 zrušen a ulice připojena k Žižkově třídě. Dům vpravo s věží je Voříškův dům z roku asi 1893 na rohu Jeronýmovy ulice Měl od počátku adresu - Radeckého 1, potom Sokolská 1 a dnes Žižkova 19. Dům v novorenesančním pojetí s příměsí výpravných dobových štukatur zasahuje druhým traktem do Jeronýmovy ulice, kde je adresa – Jeronýmova 2.

V březnu roku 1904 si v Radeckého 1 otevřel stavitelskou kancelář Ing. Václav Malec z Prahy, stavitel a úředně oprávněný civilní geometr. Jeho společníkem byl Rudolf Malec, zkoušený a koncesovaný mistr tesařský a zednický. V domě také měli obchody pekař Tomáš Bláha a hračkář – kramář Karel Popper. V období 1. republiky měl na rohu dílnu plukovní obuvník Antonín Kotek. Později byly obchodní prostory zazděny. V patře měla Marie Fechtnerová školu střihů a šití pro dámy.

Dům v Jeronýmově ulici 2 s úplně stejným štukovým dekorem a stejnou hlavní římsou podepřenou konzolami jako dům Radeckého 1 vlastnila Sabina Zlínská. V domě sídlila rodina Kleinů, která měla na Rudolfovské za viaduktem malou manufakturu na výrobu porcelánového nádobí. Ve dvorním traktu bydleli v letech 1938 až 1963 Divíšků. Předtím Divíšků bydleli od 1930 do 1938 v domě č. 4 vedle, ale jako česká rodina se museli z domu německého majitele Ferdinanda Amona vystěhovat. V nejnovější době byl syn Divíšků doc. Jiří Divíšek rektorem Jihočeské univerzity.

Za Voříškovým domem je na snímku v Jeronýmově ulici vidět část domu č. 7. To je dům palácového typu vinárníka Amona. V ose domu pod hlavní římsou je v kartuši velké štukové písmeno „A“. Majitelkou domu v období 1. republiky byla Barbora Amonová. (Vinárna U Amonů bývala v Malém pivovaru, obnovená pod názvem U Švejka, hovorově U Haška,) Šikmo naproti v Jeronýmově ulici č. 4 měl bratr vinárníka Amona Ferdinand Amon sklady vína. Traduje se. že Ferdinand Amon se v roce 1938 dostal do finančních potíží a spáchal sebevraždu střelnou zbraní. Zadlužil se asi poté, co v roce 1930 tento dům koupil od vídeňské pojišťovny Fénix za 169.000 Kč. Ještě před smrtí prý prostřílel všechny sudy s vínem.

Vlevo na snímku stojí za stromy část vysokého domu přiléhající ke komplexu Schwarzenberské centrální účtárny. Dům má č. 3 a 5. Zcela vpravo měl krám řezník Švíbek. Vedle Jandásková koloniál. V roce 1948 se zde usadilo Obchodní družstvo Plzeň, ale brzy zmizelo. Potom podnik Klenoty. Vlevo měli bratři Krejchové velkoobchod potravinami. Ještě krátce po roce 1950 se zde držel Ladislav Krejcha, cukrovinky a koloniál.

JAN SCHINKO