V domě byla v 16. století zřejmě hospoda, poněvadž v roce 1564 koupil dům Jiří Tauses od Matěje Zieglera i s várkou za 500 kop. Hospoda v domě potom asi zanikla, o čemž svědčí snížení prodejní ceny na 300 a 225 kop, kdy se v domě střídala různá řemesla. V letech 1679 až 1700 byl majitelem domu věžný Jiří Königsdorffer (chodil do práce naproti na Černou věž). V roce 1895 vlastnil dům Otto Ullman.


Po 1. světové válce sídlila v domě firma Václava Wichty. To byl dle dobového textu „První jihočeský zasílatelský závod vlněnými látkami, koberci, záclonami a veškerým střižním zbožím. Úplné vybavení pro nevěsty. Dámské prádlo vlastní výroby“. Podobným textem byla popsána fasáda domu. Firma Wichta sídlila předtím na konci ulice, kde později byla lékárna U Matky Boží. Od Václava Wichty koupil dům před rokem 1929 kožešník Jarolím Řezáč. Firma Wichta se pak objevila na náměstí vedle Slunce a pak si v domě, kde je dnes Živnobanka zařídil Václav Wichta obchodní dům. Jarolím Řezáč prodal dům před 2. světovou válkou rodině Hvozdeckých s firmou Anna Hvozdecká – konfekce, látky.


Dům měl úzký dvůr a dvě pavlačová křídla. V 1. patře směrem do ulic bydlela rodina kožešníka Řezáče. Byla zde i dílna. Do krámu v přízemí vedly z dílny točité schody (zřejmě šlo o barokní dispozici mázhausu a vstupu do patra). Na otevřených pavlačích se větraly a klepaly kožichy. Ve dvorním traktu měl Karel Králík známou vinárnu HUBERTUS, v roce 1933 ji měl v nájmu Jindra Herink. Po čase se název změnil na U dvanácti apoštolů. V domě měl v 1. polovině 20. století také zlatnictví Josef Šolc. Ve 2. patře zubní ateliér Jaroslav Štvrtník. Další firmy se měnily: nožíř Václav Veselý, Emil Stricker, smíšené zboží, před 1. světovou válkou firma Marasovic, víno. V tom čase za c. k. se za Černou věží před děkanstvím konaly trhy zaměřené na ovoce a zeleninu. V roce 1906 bylo na Ovocném trhu (Obstmarkt) zapsáno 9 živnostníků – prodej ovoce. Bývala tam také kašna s užitkovou vodou. Pitnou vodu měla pumpička (vasrlajtunk) u kostela.


Zlatník Josef Šolc se odstěhoval do Divadelní a nožíř Václav Veselý do Široké ulice. Ve 2. polovině 20. století mělo v domě fotoateliér družstvo Fotografia a vpravo dole byla zařízena oční optika. Po zboření domu v roce 1986 se v proluce dlouho nic nedělo. Mezitím měl o proluku zájem obchodní podnik Textil. Postavil by tam obchodní dům. Nestalo se, a až v roce 1997 se uskutečnil v pusté proluce archeologický průzkum. Našly se stopy po pobytu Keltů v 1. století před n. l. (keramika s příměsí tuhy s ozdobným svislým hřebenováním). Po Keltech se zjistilo další osídlení až po roce 1265. První dům města, který tam stál byl typu polozemnice, zahloubený do terénu, dřevěný či roubený, střešní krytina nejspíše došky. Zděný dům s kamennými základy přibližně v půdorysu domu Hvozdeckých byl postaven ve 14. století. Byly také objeveny zbytky chlebové pece ze 14. století a studna ze 16. století. V roce 1998 se v proluce postavil nový objekt obchodního a administrativního centra. V přízemí se objevila firma FOKUS, optika.


Ze vzpomínek dcery Marie a Jarolíma Řezáče (měli tři děti): „Několikametrová blízkost Černé věže dala vzniknout přátelství s rodinou věžných, a prostory věže byly tehdy naší hernou.“