I vozíčkáři mohou cestovat s motorkou po světě. Již počtvrté se o tom přesvědčili účastníci vozíčkářské sajdkárové expedice Europa Cross Roads 2011.

„Naše čtvrtá cesta z pětiletého cyklu expedic na světové kontinenty se odehrávala v Evropě od 22. července do 7. srpna,“ prozradil Radek Kriegler, řidič sajdkáru a organizátor expedice se zkušenostmi s podobnými cestami. Radek Kriegler je totiž předsedou občanského sdružení MC Outdoors Riders, který v rámci své motorkářské cestovky MC Outdoors Agency pořádá motorkářské výpravy od roku 2008.

„Letos jsme vybrali za cíl naší cesty evropské státy a díky dostupnosti destinace se podařilo vyjít vstříc více zájemcům o motorkářské cestování. Posádku expedice tvořily vozíčkářky Šárka Holasová z Prahy a Anka Mihová z Košic. Každá v sedle sajdkáru absolvovala polovinu expedice v celkové délce 4980 km,“ pokračuje Radek Kriegler.

Směr Rumunsko

Na výpravu vozíčkářům přispěli motorkáři prvním ročníkem benefiční vyjížďky a sbírky MC Outdoors Riders.

„První polovina expedice byla pojata jako typická motorkářská dovolená díky partě pod vedením průvodce Milana Vokatého. Milan připravil trasu dlouhou tři tisíce kilometrů, které se účastnila Anka Mihová. Anka v sedle sajdkáru zvládla náročné úseky na Ukrajině a v Rumunsku, kde jsme jezdili i vedlejšími tahy, což znamenalo hopsání po kamenitých silnicích,“ pokračuje Radek Kriegler.

„Vozíčkářský sajdkár je postaven na bázi BMW R1100S a sajdkáru Velorex. Sajdkár se osvědčil a v terénu i na silnici byl schopen předjíždět i sólové motorky určené k jízdě terénem, nebo naopak k závodům na silnici. Bylo to dáno zejména výkonem motocyklu a skvělým odpružením sajdkáru v kombinaci se zkušeným řidičem,“ usmívá se Radek Kriegler, který již odřídil s vozíčkáři čtyři motorkářské expedice v celkové délce 21 tisíc km. Přitom už projeli šestnáct zemí na čtyřech kontinentech.

Anka Mihová poznala, jaké je to cestovat s motorkáři.

„Byla jsem za tuhle neobvyklou zkušenost opravdu moc ráda,“ svěřuje se cestovatelka.

„Vrcholem naší expedice bylo zdolání rumunských polonin a vyjetí na dostupný vrchol ve výšce 1600 metrů n.m., kde nás prohnali psi hlídající velká stáda ovcí. Naši expedici ozvláštnilo setkání s rumunskými kočovníky nebo návštěva pravoslavného dřevěného kostelíka,“ shodují se oba nadšenci, pro které byla cesta na východ velmi působivá.

Vzhůru do Alp!

Druhá polovina sedmnáctidenního putování po osmi státech střední, východní a jižní Evropy začalo pro Šárku Holasovou na jižní Moravě v Břeclavi.

„Sajdkár již nebyl doprovázen motorkáři, a tak bylo možno itinerář více přizpůsobit individuálním přáním vozíčkářky,“ popisuje Radek Kriegler.
„Startování nám bylo ulehčeno náhodou – u jedné benzinky jsme zjistili, že motorka startuje dobře, když stojí do kopce nebo se s ní zakývá ze strany na stranu. A tak jsme díky tomuto objevu mohli zastavovat u více památek, zajímavostí a nádherných vyhlídek a expedice se stala o to přitažlivější.“

Po průjezdu Rakouskem absolvovali výjezd lanovkou na Vogel s nádhernými výhledy na Bohinjské jezero. Výprava pokračovala přes italské Dolomity a vrcholem byl výjezd k cíli lanovky sajdkárem obslužnou silnicí, kde se cestovatelům ukázal nádherný výhled na zahraniční cíl cesty a klenot Dolomit Marmoládu.

„Na zpáteční cestě Rakouskem jsme ujížděli dešti přes Grossglockner a zastavili se na jezeru Konigsee. Naše výprava byla završena třešinkou na dortu – slaňováním na Vítkově Hrádku v jižních Čechách. Zprostředkoval ho Míra Kovačičin, předseda občanského sdružení Vítkův hrádek, které bylo humanitárním partnerem expedice,“ zdůrazňuje Radek Kriegler.

A co cestě říká spokojená Šárka Holasová? „Byl to moc krásný zážitek, i když při mém postižení se jednalo o náročnou cestu,“ přiznává Šárka Holasová. „Hned druhý den jsme zjistili, že jenom Radek mi sám do sajdkáru pomoci nedokáže, takže jsme byli odkázáni na pomoc dalších náhodných lidí. Lidé nám ochotně pomáhali. Cesta stála za to a Alpy byly úžasné. K horám jsem tíhla už dávno, ale až letos se mi sen splnil a já se do nich mohla vypravit,“ raduje se Šárka Holasová.

Pro Paraple

Letos poprvé rozdělili organizátoři cestu do dvou etap, což se vyplatilo.

„Rozdělení umožnilo dvěma vozíčkářkám prožít dobrodružství s motorkou. Kratší časový úsek expedice se ukázal jako výhodou pro vozíčkářky s náročnějším typem handicapu, vždyť se nejednalo o trénované sportovkyně,“ říká Radek Kriegler. A jaké je jeho odborné hodnocení ?

„Vozíčkářský sajdkár byl spolehlivý. Potvrdilo se nám, že se jedná o motorku vhodnou na dlouhé cesty pro vozíčkáře. Šikovný Jirka Ledinský z Carservisu dořešil úpravu přední vidlice tak, aby sajdkár byl snadno ovladatelný pro vozíčkáře, za což mu patří dík. Vozíčkářský sajdkár nabídneme k užívání Motoklubu vozíčkářů Česká republika a Parapleti,“ dodal Radek Kriegler.

Zdůrazňuje, že vozíčkáři se nemusí bát plnit si cestovatelské sny. Stačí chtít a něco pro to dělat. Poznávat svět za to stojí.